Článek
Podle odborníků by v současné době biologické léky potřebovalo zhruba 200 lidí s lupénkou. "V letošním roce se změnila vyhláška o úhradách léků a dosud není zřejmé, kolik pacientů mohou lékaři k biologické léčbě navrhnout," řekla předsedkyně České akademie dermatovenerologie a přednostka Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka Jana Hercogová.
Lupénkou je postiženo 200 000 až půl miliónu Čechů. Onemocnění je geneticky podmíněné a je způsobeno poruchou imunitního systému, která vyvolává příliš rychlou regeneraci kožních buněk. Ty pak vytvářejí na povrchu kůže červená, šupinatá a zanícená místa, která svědí, praskají a občas i krvácejí. U části nemocných se následně rozvine psoriatická artritida čili postižení kloubů, které vede k invaliditě pacientů.
Podle Petra Arenbergera z Dermatovenerologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice se k léčbě většiny nemocných používají zevní prostředky k utlumení zánětu kůže a fototerapie. U některých se předepisují celkově působící léky, které však mají vedlejší nežádoucí účinky. Nejčastěji se kombinuje klasická zevní léčba založená zejména na derivátech dehtu s účinky slunečních paprsků nebo s ozářením UVA paprsky. Biologické léky mají minimum nežádoucích vedlejších účinků a pacienti je budou moci užívat dlouhodobě.
Lupénka negativně ovlivňuje osobní i pracovní život postižených, mnohdy vede i k psychickým problémům. Lidé s těžkými formami lupénky jsou často v pracovní neschopnosti nebo v invalidním důchodu. Drahá, avšak účinná léčba by mohla v konečném výsledku přinést i úsporu státních peněz.