Článek
Biologická léčba je novou šancí pro všechny ženy s tímto onemocnění, včetně nemocných v pozdních stádiích.
"Po 15 letech stagnace léčebných možností mají lékaři nově od letošního roku k dispozici také biologickou léčbu," upozorňuje primář oddělení gynekologické onkologie brněnského Masarykova onkologického ústavu Josef Chovanec.
Standardní léčba spočívá v operačním odstranění nádoru a chemoterapii. U většiny pacientek se do 15 měsíců po léčbě objeví nádor znovu. Výsledky jsou lepší, když se chemoterapie posílí biologickou léčbou. Lék cílený na nádorové buňky se rozšíří krví do těla a působí i na vzdálené metastázy.
Déle než pět let po stanovení diagnózy rakoviny vaječníků žije jen 45 procent pacientek. Po léčbě rakoviny prsu žije déle než pět let 89 procent pacientek - funguje screening, takže tři čtvrtiny případů rakoviny prsu jsou odhaleny v časném stadiu. A navíc - biologická léčba je zde už běžná.
Riziko stoupá po padesátce
V počtu onemocnění rakovinou vaječníků na 100 000 obyvatel je Česko v žebříčku 183 zemí na jedenáctém místě. Riziko stoupá po padesátce a je vyšší u žen, jejichž matka nebo sestra měly rakovinu vaječníků, prsu či dělohy. Více ohroženy jsou ženy, které nerodily, nebraly antikoncepci, začaly brzy menstruovat a menopauza u nich nastoupila později. Riziko zvyšuje kouření, obezita a sedavý způsob života. Většina případů je odhalena po menopauze.
Podle Chovance může k včasné diagnóze napomoci sledování častosti a kombinace určitých příznaků. Patří k nim úporné nadýmání, bolesti břicha, nepravidelná menstruace či abnormální krvácení, únava, ztráta chuti k jídlu, zácpa a plynatost.
S těmito obtížemi by se žena měla dát vyšetřit u gynekologa. Pokud lékař pojme podezření na rakovinu vaječníků, vyšetří ženu také za pomoci ultrazvuku a dá udělat krevní testy, které ukážou případné zvýšení hladiny krevní bílkoviny CA-125. Podle potřeby se dělá vyšetření na tomografu. Diagnózu a pokročilost onemocnění pak potvrdí operace. Podle výsledků se nasadí další léčba.
