Článek
Donedávna se odborníci domnívali, že tímto typem žloutenky trpí především narkomani. Pravda je však taková, že až padesát procent pacientů tuto nemoc získalo ve zdravotnických zařízeních.
"Počet hlášených případů akutních a nově zjištěných chronických hepatitid C v Česku narostl ze 158 případů v roce 1993 na zhruba tisícovku ročně v posledních třech letech. Vzhledem k dlouhé inkubační době bude pacientů přibývat ještě několik let," informoval Petr Husa z kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno.
A právě proto doporučuje Husa všem praktickým lékařům, aby nechali vyšetřit na hepatitidu typu C i lidi, kteří byli operováni nebo dostali krev před rokem 1992.
Nemoc bez viditelných příznaků
Nejzákeřnější na celé této nemoci je, že přichází skrytě a často bez viditelných příznaků. Nelze ji tedy ani snadno odhalit, jelikož nemocného vlastně nic nebolí a nemá žádné obtíže. Bohužel právě z tohoto důvodu se až 85 procent všech nemocných lidí dostane do chronického stádia. První příznaky se mohou objevit až po letech díky poškození jater. To se posléze projevuje sníženou duševní i fyzickou výkonností a únavou. Někteří takto nemocní lidé mohou i trpět depresí.
Žloutenkou typu C se lidé mohou nakazit výhradně krví. Lidé se tedy nemusí bát, že se od těchto nemocných nakazí i jinou cestou. "Ve své podstatě neexistují žádná racionální pracovní omezení pro tyto nemocné, a to ani pokud jde o práci s potravinami. Přenos infekce je především krví, proto při běžném kontaktu v rodině či na pracovišti nebezpečí nákazy nehrozí," dodává Husa.
Nebezpečí poškození jater
Proti tomuto typu žloutenky doposud není očkování, proto je důležité nebagatelizovat tento problém a věnovat se prevenci, ale i správné diagnostice. Pokud je onemocnění objeveno včas, pak je stále ještě vysoká pravděpodobnost úspěšné léčby. Závisí to především na stupni poškození jater. Podle posledních statistik, lze nemoc až z 90 procent vyléčit úplně.
