Hlavní obsah

Až čtyřicet procent lidí z LGBTQ+ komunity trápí deprese, scházejí pro ně psychiatři

Brno

Až 40 procent lidí z LGBTQ+ komunity se potýká se stavy těžké, až extrémní deprese. S ohledem na dlouhodobý nedostatek psychiatrů a psychologů čekají někteří dlouhé měsíce na odbornou pomoc. Vyplývá to z nového výzkumu psychologů z brněnské Masarykovy univerzity.

Foto: Profimedia.cz

Až 40 procent lidí z LGBTQ+ komunity se potýká se stavy těžké, až extrémní deprese

Článek

Zatímco u heterosexuální populace má sklony k depresivitě 8,5 procenta lidí, což vyplynulo v roce 2022 z výzkumu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, první zjištění brněnského Instititu pro psychologický výzkum (INPSY) ukázalo, že v LGBTQ+ komunitě se nachází v silném, až extrémním riziku depresivity 40 procent osob.

„Nečekali jsme, že až tolik lidí trápí potíže. Důvodů k depresím u LGBTQ+ lidí je mnoho, od nepřijetí rodinou až po posměšky okolí. Problémem je to, že nemají k dispozici ani potřebnou odbornou pomoc,“ řekla za výzkumný tým Andrea Stašek z Institutu pro psychologický výzkum Fakulty sociálních studií, který jej uskutečnil. Šlo o zatím největší průzkum tohoto druhu v České republice; zapojilo se do něj dotazníkovou formou přes 3300 lidí.

Na pomoc čekají měsíce

Výsledky podle odborníků jen dokreslují to, nakolik je špatná situace v republice. Sehnat dětského psychiatra či psychologa pro školáka v akutním stavu, a to bez několikatýdenního čekání, je mimo velká města téměř nadlidský úkol. Scházejí i sexuologové. Těch je v ČR pouze 69, z nichž 28 ordinuje v Praze. Čím dále od větších měst člověk potřebující odbornou péči žije, tím hůře je mu dostupná. U lidí z komunity LGBTQ+ to platí dvojnásobně.

Nerovnost pohlaví a stres s tím spojený ohrožují zdraví mozku

Zdraví

Jedním z nich je Robin Blažke, který se identifikuje jako transmaskulinní osoba. Ve svém životě čelí depresivním stavům, má úzkostnou poruchu a několik let chodil na psychoterapii. Ta Robinovi pomohla lépe zvládat jeho psychické problémy. „V životě jsem se setkal s odmítnutím ze strany vrstevníků i rodiny. Najít podporu bylo náročné, protože valná většina psychologů i psychiatrů je neinformovaná a nezřídka se mi stávalo, že nechápali mou situaci, nebo mě dokonce shazovali kvůli mé identitě.“

Ztráta smyslu života

Největší potíže trápí podle výsledků výzkumu trans a nebinární lidi, z nichž si až polovina stěžuje na deprese. Obdobně jsou na tom pansexuální a asexuální lidé. U gayů a leseb se tyto potíže vyskytují zhruba jen v 30 procentech. Nejnižší podporu pociťují trans muži a ženy.

„Depresivita se projevuje zvýšenou osamělostí, ztrátou smyslu života a nízkou sebehodnotou,“ uvedla Stašek. Z nově zjištěných dat vyplývá, že až 26 procent LGBTQ+ lidí pořád cítí, že jejich život nemá smysl, přičemž sníženou sebehodnotu přiznalo 33 dotázaných.

Život ve špatném těle aneb Když se z manžela stane manželka

Zdraví

Nebinární děti: Fenomén moderní doby

Dítě a rodina

Může se vám hodit na Firmy.cz: Psychologické poradny

Výběr článků

Načítám