Až 10 procent pacientů se schizofrenií spáchá sebevraždu

Schizofrenie je závažné a často zneschopňující psychotické onemocnění, což znamená, že u postižených dochází ke ztrátě kontaktu s realitou, mají těžkosti odlišit fantazii od reality, trpí poruchami myšlení a ovládání emocí. Nemoc způsobuje porucha mozku a projevuje se akutními epizodami bludů (falešná přesvědčení, která nelze racionálně vysvětlit), halucinacemi (obvykle ve formě neexistujících hlasů), celkovou ztrátou zájmu o cokoliv a depresivními příznaky. Rozhodně však schizofrenii nelze považovat za synonymum pro mnohočetnou poruchu osobnosti, tak jak tuto chorobu mnozí laici vnímají.

Schizofrenií trpí stejný počet žen i mužů. Začátek u mužů bývá obvykle mezi 17. až 30. rokem, u žen mezi 20. až 40. rokem. Asi u 25 procent pacientů se vyskytuje jedna epizoda schizofrenie a v průběhu několika měsíců dojde k úplnému uzdravení. Polovina pacientů se sice uzdraví, ale v průběhu života se objeví opakované epizody onemocnění. Zbývajících 25 procent zůstává trvale postiženo a vyžaduje stálou intenzivní péči a léčbu.

Bohužel toto nelze ještě přesně stanovit. Předpokládá se působení více faktorů. Některé z nich jsou vrozené, jiné jsou způsobeny vlivy prostředí, v němž nemocný žije, a událostmi, které během života prožívá. Podle současných teorií jsou vlastní příznaky schizofrenie způsobeny narušením určitých chemických pochodů v některých částech mozku a objevují se i teorie, že schizofrenie je vývojovou poruchou mozku.

Průměrná délka života u lidí nemocných schizofrenií se pohybuje řádově kolem 57 let u mužů a 65 let u žen, zatímco nepostižení muži se dožívají průměrně 72 let a ženy 80 let. Je pochopitelné, že byly opakovaně hledány příčiny tohoto vysokého rozdílu. Jedním z důvodů je zvýšené množství sebevražd těchto postižených.

V běžné populaci je sebevražda příčinou úmrtí asi u necelého procenta lidí, přičemž u schizofreniků  to je 10 - 15 % úmrtí. Obecně je také známo, že přibližně 50% úmrtí v běžné populaci je způsobeno kardiovaskulárními chorobami a u nemocných trpících schizofrenií tvoří tato příčina až 65% všech úmrtí.

Nástup schizofrenie bývá obvykle v časné dospělosti, tedy v období, kdy se jedinec připravuje na život, budoucí profesi, existují u něj rodinná a ostatní životní očekávání. Onemocnění dokáže život obrátit zcela naruby.

Takto nemocní lidé bývají často samotářští a bojí se reakcí lidí na toto onemocnění. Tím dochází k další jejich izolaci, k neschopnosti pracovat, ke ztrátě vzdělání, pracovních příležitostí a příjmu, nakonec až ke ztrátě domova.

U řady pacientů, kteří trpí schizofrenií, se objevují depresivní příznaky. V mnoha případech se jim jako jediné řešení jeví sebevražda. Přibližně 10 procent pacientů se schizofrenií spáchá sebevraždu, což je počet asi 12krát vyšší než u obecné populace. O sebevraždu se pak pokusí až 40 procent pacientů se schizofrenií.

Mnozí nemocní jsou léčeni v nemocnici, což je taktéž velmi zatěžující. Řada nemocných není nikdy schopna pracovat a vyžaduje celoživotní péči a finanční podporu. Rozsáhlý ekonomický dopad nemoci odpovídá závažnosti klinického postižení.

V první řadě by se lidé měli svěřit lékaři, kterému důvěřují a ten by je měl poté poslat na specializované vyšetření.

Doporučujeme obrátit se na lékaře k němuž máte důvěru, což může být i Váš praktický lékař nebo rodinný lékař, který vám zajistí specializované vyšetření. Pokud takového lékaře přímo nemáte, můžete se obrátit rovnou na odborníka - psychiatra. Kontakt na něho získáte např. ve Zlatých stránkách.

Někdy se však situace vyvíjí velmi rychlým tempem a je nutné vyhledat pomoc neprodleně. Místem prvního kontaktu s odbornou péčí se mohou stát linky důvěry, krizová centra nebo psychiatrické kliniky či léčebny mající své příjmové ambulance, kde je možné problém konzultovat se specialistou, který by měl rozhodnout o případné hospitalizaci a její formě.