Článek
Proto je namístě vyložit si alespoň některé pojmy týkající se atopie, alergie a alergické senzibilizace. Atopie je vrozená dispozice organismu k alergické reakci zprostředkované protilátkami typu imunoglobulinu E (IgE).
Slovo atopos pochází z řečtiny a znamená odlišný, jiný. Atopici jsou jedinci, kteří na běžné podněty reagují jinak než zdraví. Při prvním setkání s některými látkami (tzv. alergeny) vytvářejí vysoké množství specifické protilátky typu IgE - senzibilizují se. Při opakovaných setkáních se stejným alergenem mohou reagovat alergickou reakcí.
Složitý imunitní systém
K pochopení pojmů atopie a alergie je nutné vysvětlit alespoň velmi stručně funkci imunitního systému. Imunitní systém je složitá soustava orgánů a buněk, jejíž hlavní funkcí je trvalé udržování stálosti vnitřního prostředí (homeostázy) a integrity organismu. To mu umožňují složky rozpoznávací, výkonná a paměťová.
Rozpoznávací složka je schopna odlišit veškeré cizorodé struktury od vlastních. Cizorodé struktury (tzv. antigeny) jsou výkonnou složkou imunitního systému z organismu odstraněny. Ke strukturám rozpoznaným jako vlastní je naopak vyvinuta tolerance.
Imunitní systém užívá jednak mechanismy jednodušší, nespecifické k odstranění běžného "balastu", a jednak mechanismy složitější, specifické, založené na přesném rozeznání konfigurace (tj. prostorového uspořádání) určitých povrchových antigenních struktur (tzv. epitopů). Specifické obranné procesy jsou proto cíleně zaměřeny proti konkrétnímu antigenu na základě odpovídající struktury vazebného místa. Vazba specifické protilátky na antigen bývá přirovnávána k zámku a klíči.
Důležitým prvkem je také imunologická paměť, která uchovává informace o všech důležitých antigenních strukturách, s nimiž se organismus během celého života setkal. Tím je umožněna rychlá a účinná reakce při opakovaném ohrožení.
Specifický imunitní systém má složku protilátkovou (reprezentovanou imunoglobuliny třídy IgG, A, M, D, E) a složku buněčnou (reprezentovanou lymfocyty). Lymfocyty jsou nejdůležitějšími buňkami imunitního systému, protože vykonávají funkce obranné, regulační i paměťové. Pro správnou činnost imunitního systému jsou však nezbytné i další buňky, jejichž úkolem je zachytit a zpracovat antigenní materiál (dendritické buňky, Langerhansovy buňky, makrofágy).
Antigeny vznikají i stárnutím
Cizorodé antigeny neustále pronikají do organismu z vnějšího prostředí, ale vznikají také stárnutím nebo poškozením vlastních buněk. Imunitní systém tedy vykonává trvalý dozor a úklid uvnitř našeho těla. Eliminační procesy cizorodých antigenů probíhají, aniž bychom tento proces ovlivňovali nebo jakkoli vnímali.
Pokud je cizorodý antigen zvlášť nebezpečný (například infekční mikroorganismus), mobilizuje imunitní systém vysoce účinné metody, např. zvýšenou teplotu a celý komplex dějů vedoucích k obrannému zánětu. V takovém případě už boj se škodlivinou vnímáme jako akutní onemocnění, které po likvidaci škodliviny odezní.
Vzniká-li obranná reakce na látku, která pro organismus představuje ohrožení, je taková reakce přiměřená. Po likvidaci škodliviny je aktivně utlumena a činnost imunitního systému se vrací k normálu.
Materiál převzat z publikace: Překonejte své astma. Viktor Kašák, Petr Pohunek, Ester Seberová. Nakladatelství Maxdorf, 2. vydání.