Článek
Antidepresiva nejsou léky výhradně určené pouze na mírnění příznaků deprese, jak by se mohlo podle názvu zdát. Moderní antidepresiva se používají i k léčbě dlouhotrvajících poruch úzkostného spektra nebo různých psychosomatických poruch.
Předepisování antidepresiv rovněž není nijak novodobým trendem, ta úplně první byla vyvinuta již zhruba v 50. letech 20. století. Od té doby ovšem prošla významným pokrokem až do současné podoby.
Pravdou ovšem je, že produkce a spotřeba antidepresiv ve světě je enormní. Co se týče jejich užívání právě na mírnění příznaků deprese, byla na toto téma provedena dlouhodobá studie, která měla za cíl zjistit jejich přínos.
Antidepresiva by šlo nahradit lysohlávkami, naznačila studie
Výzkumníci sledovali po dobu deseti let více než 17,5 milionu dospělých Američanů s různými příznaky deprese, z nichž polovina užívala léky a polovina ne.
Výsledky v čase ukázaly mírné zlepšení duševního zdraví v obou skupinách, ovšem bez ohledu na to, zda lidé užívali antidepresiva.
Jako měřítko u obou skupin bylo použito tzv. skóre kvality života související s duševním i fyzickým zdravím (zdraví lidé většinou dosahují hodnoty kolem 90 procent). Prvně bylo u obou skupin měření provedeno při evidenci ohledně výskytů deprese, poté o dva roky později. Skóre duševního zdraví se v obou skupinách zvýšilo, zatímco to fyzické se snížilo.
Některé masově užívané léky zvyšují riziko vzniku demence
U lidí užívajících léky vzrostly hodnoty duševního zdraví z 40,32 na 41,50 procenta. U fyzického nastal pokles z 42,5 na 41,85 procenta.
U lidí, kteří antidepresiva neužívali, stoupla hodnota duševního zdraví z 42,99 na 43,92 %, to fyzické kleslo z 43,86 na 43,32 %. Podle doktora Omara Almohammeda, klinického farmaceuta na saudskoarabské King Saud University, tak neexistuje žádný významný statistický rozdíl mezi těmi, kteří léky uživali, a těmi, kteří ne. Dle toho odborníci usoudili, že v průběhu času antidepresiva nijak významně kvalitu života nezlepšují.
Nevýhody studie
Objevily se ovšem i připomínky ohledně toho, že daná studie nebrala dostatečně v potaz rozdíl mezi různými úrovněmi deprese mezi danými dvěma skupinami.
„V této studii měli lidé, kteří užívali antidepresiva, zjevně horší kvalitu života a pravděpodobně i vážnější depresi než ti, kteří je neužívali. Dané výsledky tak mohou být poměrně zkreslené,“ uvedla pro Daily Mail Gemma Lewiwsová, psychiatrička z University College London.
Péče o duševní zdraví aneb Pozor na rané známky deprese či úzkosti
Její slova dokládá i profesor Eduard Vieta, psychiatr na univerzitě v Barceloně: „Hlavním omezením této práce jako u jí podobných, je to, že je zde znatelná matoucí indikace. Neschopnost kontrolovat závažnost deprese mezi dvěma různými skupina je zásadní nedostatek.“
Nezávislí odborníci k tomu pak dodávají, že odlišné klinické studie naopak prokázaly, že antidepresiva zlepšují celkovou kvalitu života. Ovšem ani oni nijak nepopírají, že předepisování antidepresiv je opravdu nadměrné.
Antidepresiva fungují, mnohdy by ale pacientům víc pomohla terapie v dětství
V Anglii bylo v letech 2017 až 2018 (doba, za kterou jsou známa poslední ucelená data) zhruba 7,3 milionu uživatelů antidepresiv – 17 procent dospělé populace. V Americe bylo podle odhadů CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) mezi lety 2015 až 2018 přibližně 27,6 milionu lidí starších 18 let, kteří antidepresiva užívali pravidelně.
V České republice vzrostl v souvislosti s pandemií covidu-19 v květnu 2020 výskyt duševních onemocnění u dospělých téměř o 30 procent, uvádí zpráva Národního ústavu duševního zdraví. S tím souvisí i zvýšená spotřeba antidepresiv.
Ale i před pandemií byl viditelný růst spotřeby podobných léků, mezi lety 2016 až 2019 zhruba o 12,7 % jen u antidepresiv, ukazují data Státního ústavu pro kontrolu léčiv.