Článek
Vědci ze stockholmského ústavu Karolinska do výzkumu zahrnuli více než 13 tisíc žen narozených ve Švédsku v letech 1952 až 1989. Výsledky ukázaly, že čím vyšší dosažené vzdělání měli rodiče či prarodiče těchto žen, tím se zvyšovalo riziko, že byly během svého dospívání hospitalizovány kvůli anorexii nebo podobným poruchám přijímání potravy.
Pravděpodobnost vzrostla také tehdy, pokud dívka sama studovala na vysoké škole. "Je možné, že tyto dívky cítí v rodinném prostředí větší tlak na to, aby uspěly. To u některých z nich může vyústit až v posedlost při kontrolování množství jídla, které snědí a jejich hmotnosti," uvádí se v článku.
"Situace je ještě vážnější, pokud jsou tyto faktory kombinovány s nízkou sebeúctou a pocity dívek, že nejsou schopny dostát očekávání svého okolí. To vše hraje při vzniku mentální anorexie i bulimie zásadní roli," uvedla badatelka Jennie Ahrenová-Moongová.
Dcery vysokoškoláků trpí poruchami dvakrát více
U dívek, jejichž rodiče studovali na univerzitě, byly poruchy stravování přibližně dvakrát častější než u děvčat, jejichž rodiče měli pouze základní vzdělání.
Riziko těchto zdravotních problémů bylo navíc šestkrát vyšší mezi dívkami, jejichž babička z matčiny strany měla vysokoškolský diplom, než u těch dívek, jejichž babička absolvovala pouze základní školu.
Podobně dívky, které samy dosáhly vysokoškolského vzdělání, byly v porovnání se svými vrstevnicemi, které vychodily pouze základní školu, v době dospívání kvůli poruchám příjmu potravy hospitalizovány dvakrát častěji.
Vědci věří, že výsledky jejich studie mohou pomoci při prevenci těchto poruch. Ahrenová-Moongová vyzvala, aby si rodiče všímali u svých potomků všech potenciálních signálů svědčících o poruchách příjmu potravy. Mezi ně typicky patří například vynechávání jídel, pravidelné chození na toaletu po jídle, nebo hubnutí bez jasného důvodu.
