Článek
Tyto ženy ale nejsou často schopny kvůli zdravotním důvodům otěhotnět, po dítěti však touží, a tak vyhledají reprodukční kliniku a nechají se uměle oplodnit. „Nemoc zatají. A i když si lékař všimne, že jsou hubené až podvyživené, vysvětlí to svými problémy se štítnou žlázou, které se často k anorexii přidávají. A lékař se dál neptá.
Žádná databáze, kde by byli takto nemocní pacienti vedení, neexistuje, takže i když se to lékaři zdá podezřelé, moc s tím nenadělá,“ vysvětluje psychiatrička z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petra Uhlíková.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Pak někdy nastávají situace, kdy je nejen ohrožena na životě budoucí matka, ale mnohdy i ještě nenarozené dítě.
Metabolický rozvrat
„Tyto ženy se často při těhotenství, kdy nabydou rychle, zhrozí své váhy a začnou držet diety. Pak hrozí metabolický rozvrat a v případě jedné naší bývalé pacientky to skončilo málem tragicky. Nakonec porod přežila, stejně tak i její dcerka, která už se ovšem narodila s částečnou vadou zraku. Když jsem je viděla po čtyřech měsících, maminka měla zase kritickou podváhu a dítě vypadalo, jako kdyby mu byl rok. Tato žena totiž vůbec neměla ponětí, jak se má správně krmit dítě,“ říká psychiatrička.
Dodala, že o této pacientce slyšela naposledy, když ležela na jednotce intenzivní péče s kritickou podvýživou a ani po deseti letech lékaře neposlouchala. „Není ojedinělé, když se přijde na to, že matka anorektička nutí držet dietu i své dítě. Respektive zdá se jí tlusté, a tak mu nedává najíst. Jedné takovéto ženě bylo miminko i odebráno a svěřeno do péče její matce, tedy babičce,“ přidává příklad Uhlíková.
Psychiatrička z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze upozorňuje na rizika metabolického rozvratu. Ten může ohrozit život i těm, kteří netrpí poruchou, jen v nějakém období málo jedí nebo často zvrací.
„Když se zkombinuje málo jídla a zvracení, dojde k nepoměru iontů, draslík je poloviční, člověk je malátný a slabý, ale jinak mu na pohled nic není. Ovšem pak se náhle zastaví srdce a už mu nikdo nedokáže pomoci,“ upozorňuje lékařka.
Umírají v padesáti
Psychiatrické kliniky přes všechna varování lékařů i osvětové kampaně plní stále více mladých trpících mentální anorexií nebo bulimií.
„Nyní tu máme z deseti pacientů šest s poruchou příjmu potravy. A už se mi během dne další dvě dívky přihlásily. Sama nevím, co se děje, ale v poslední době takových případů řešíme mnoho. Velkým neštěstím je, že si tito pacienti vůbec neuvědomují závažnost onemocnění,“ říká psychiatrička z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petra Uhlíková a připomíná starší případ dvou sester modelek, které mentální anorexii podlehly.
„První zemřela ve svých sedmnácti letech a po ní i její sestra v devatenácti. V Čechách takové případy příliš medializované nejsou. Nemluví se o nich, nicméně faktem je, že pouze jedna třetina pacientů s mentální anorexií se vyléčí. Třetině se nemoc vrátí, klidně po pěti letech, po těhotenství nebo nějakém stresu, který zažijí. A u zhruba dvaceti procent dojde k předčasnému úmrtí,“ upozorňuje lékařka denního stacionáře pro adolescenty Psychiatrické kliniky VFN.
U nepříznivého průběhu nemoci, tedy u chronických anorektiček nebo bulimiček, dochází po třeba dvacetiletém boji s nemocí k úmrtí okolo padesáti let.