Článek
"Tento gen má dvojí účinek. Kvůli němu si s větší pravděpodobností vytvoříte závislost na kouření a zároveň budete mít menší šanci na to, abyste s kouřením přestali," popsal účinky genu Christopher Amos z M.D. Anderson Cancer Center, institutu pro výzkum rakoviny při Texaském univerzitním systému.
Podle Amose hrozí kuřákovi, jehož oba rodiče měli uvedený gen, o 80 procent větší riziko rakoviny plic než kuřákům s odlišnými genetickými dispozicemi. Stejný kuřák si také zapaluje denně o dvě cigarety více než kuřáci, kteří daný gen nemají.
"Výzkum nám ukázal, že náchylnost ke kouření a počet vykouřených cigaret jsou jednoznačně biologicky podmíněny," řekla Laura Bierutová z Washingtonovy univerzity.
Podle vědců by výsledky nových studií mohly pomoci vysvětlit, proč je pro některé lidi obtížné skončit s kouřením. Také by měly přispět k pochopení takových nezvyklých jevů, jimiž jsou například století kuřáci, kteří nikdy nedostali rakovinu, a příležitostní kuřáci, kteří si nevypěstovali návyk.
Vědci při zpracování studií pracovali s 35 000 dobrovolníky z Evropy a Severní Ameriky. Převážně to byli kuřáci a lidé, kteří s kouřením přestali, několik set testovaných ale tvořili i nekuřáci. Vědci se nyní chtějí zaměřit i na lidi afrického a asijského původu, jejichž genetická výbava se od lidí evropského původu liší.