Článek
Podle oficiálních zjištění lékařů i velmi mírná pravidelná konzumace alkoholu (včetně piva a vína) několikanásobně zvyšuje riziko onkologických onemocnění (karcinom prsu, slinivky, zažívacího traktu), jaterních onemocnění (jaterní steatóza, steatohepatitida, cirhóza), akutního i chronického zánětu a následného poškození slinivky.
Navíc ani výsledky analýzy několika podobných studií, např. z roku 2010 (Roerecke et Rehm), nepotvrdily ochranný vliv alkoholu na srdečně cévní systém. A tedy, že ani malé dávky alkoholu obecně nechrání před srdečním infarktem a mozkovou mrtvicí.
Naopak alkohol může velmi negativně působit na lidi s hypertenzí, srdečními arytmiemi a u nemocných, kteří prodělali mozkovou mrtvici.
Další rizika
Alkohol také výrazně ovlivňuje psychiku a lidské chování. Lidé pod vlivem alkoholu jsou často vznětlivější až agresivnější a snáze se uchylují k rizikovému chování (k domácímu násilí, znásilnění, dopravním nehodám apod.).
Navíc, čím mladší dítě ochutná alkohol, tím se u něj zvyšuje riziko rozvoje závislosti na alkoholu, ale i na dalších psychoaktivních látkách.
V EU alkohol ročně zapříčiní kolem 120 000 úmrtí. V ČR na intoxikaci alkoholem zemře kolem 300 lidí, do tohoto údaje ale nejsou započítána úmrtí na onemocnění alkoholem vyvolaná či zhoršená.
Ze zprávy Světové zdravotnické organizace z roku 2011 navíc vyplývá, že nelze žádnou dávku alkoholu považovat za bezpečnou vzhledem k velmi individuální citlivosti, resp. dalším chorobám u konkrétních osob.
Jako škodlivá je v tomto smyslu považována jakákoli pravidelná konzumace alkoholu v denní dávce nad 60 g čistého alkoholu u mužů a 40 g čistého alkoholu u žen (20 g odpovídá přibližně dvěma dcl vína či 50 cl destilátu).