Alkohol jako pomocník pro zlepšení sebevědomí? Jde to i bez něj

Jako společenští tvorové máme v životě potřebu někam zapadnout. Protože ale řada z nás není v komunikaci s ostatními natolik sebejistá, aby nám nevadily různé výtky či obavy z toho, že nás někdo bude soudit, trápí nás často pochyby o sobě samých – jací jsme, zda opravdu někam zapadneme, co si o nás budou ostatní myslet.

A právě podobné nejistoty umí alkohol utlumit a znecitlivět tak naše smysly, uvádí pro server CNN psycholožka Jodi Gilmanová z Harvard Medical School v americkém Bostonu. V návaznosti na to ale bohužel také mění styl našeho chování a rozhodování.

Studie z roku 2008, kde byla Gilmanová spoluautorkou, zjistila, že když byli účastníci studie opilí, magnetická rezonance jejich mozku ukázala, že ve svých reakcích nerozlišovali ustrašené či neutrální tváře a postoje jiných lidí, jako když byli střízliví.

Jinými slovy, situace, ve kterých by se za běžných okolností začali cítit ohroženi, tak ve stavu intoxikace vůbec nevnímali. Odborníci ale znají návod, jak podobného „stavu“ dosáhnout i bez alkoholu.

Obavy z toho, že nás budou lidé odmítat či soudit, mohou být založeny na hlubším strachu z toho, že najednou nebudeme mít co říct, někdo si všimne, že máme nevzhledné škrábance nebo modřinu nebo že se nám například nadměrně potí ruce. To i mnohé další obavy mohou vést k pocitům neschopnosti či méněcennosti, osvětluje jádro problému klinická psycholožka Ellen Hendriksenová.

Jak k tomu dodává, alkohol je v takové chvíli pro mnohé automatickou volbou, jak se nepříjemných pocitů zbavit – a to i kvůli tomu, že je v naší společnosti hluboce zakořeněn a bohužel i tolerován jako „přijatelná, a někdy dokonce i očekávaná forma snižování zábran“.

Rozvoj skutečného sebevědomí ale podle ní spočívá v rozpoznání lží, které tento zvyk živí – zaprvé, že vše, čemu se snažíme vyhnout, je pro nás nebezpečné nebo nám ublíží, a zadruhé, že se nedokážeme vypořádat s tím, co „pokřivuje“ společenský život. Obě pramení z toho, že nejhorší scénář je ten nejpravděpodobnější.

Naučme se proto věřit jen sami sobě a svému přesvědčení. I když je to lekce na delší dobu, můžeme podle vědců začít tím, že se přiblížíme svým strachům, místo abychom se jim vyhýbali. Když se jim nepostavíme, jen těžko poznáme pocit, že může něco navzdory negativnímu očekávání dopadnout i dobře.

Stejně tak přínosná může být spolupráce s terapeutem, zejména prostřednictvím kognitivně-behaviorální terapie, která pomáhá přeformulovat myšlenky, nebo terapie přijetím se závazkem, dodává Hendriksenová.

Na jakýchkoli akcích je alkohol brán jako automatická věc, jak již bylo zmíněno výše. Pokud ale pít nechceme, nikdo nás do toho nemůže nutit. Vedle vnitřního přesvědčení, proč si nenalít nic alkoholického, odborníci v takovém případě doporučují rovněž držet se několika dalších rad.

Mějte v ruce nealkoholický nápoj. Jedna z věcí, které jsou na společenských událostech hezké, je fakt, že máte dlouhou dobu v ruce sklenku. Ta poskytuje jakousi kotvu v tom, co dělat s rukama. Co v ní budete mít, je čistě jen na vás.

Zaměřte se na pozitiva. Bez ohledu na důvod, proč nepijete, stůjte vždy na „své“ vlastní straně. Opakujte si pozitivní vliv toho, že nepijete.

Vezměte s sebou někoho dalšího, kdo nepije. Pokud jdete na jakoukoli událost a jste přesvědčeni, že nechcete pít, vezměte s sebou někoho dalšího, kdo smýšlí podobně.

Příliš o akci nepřemýšlejte. Pokud se někam chystáte, je dobré mít v záloze několik témat, o kterých se můžete s ostatními bavit, ale zapomeňte na příliš detailní přípravu. Ta může vaši nejistotu naopak prohloubit a můžete mít sklon k tomu, se ve chvíli velkého stresu napít.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Psychologické poradny, Mediátoři