Alergikům začíná pylová sezóna

"Alergické choroby nejsou pouze vodnatá rýma, průduškové astma či atopický ekzém. Ale závažným způsobem se mohou projevovat těžké až smrtící reakce, např. po hmyzím bodnutí, přecitlivělost na některé potraviny a léky," říká primářka doktorka Irena Krčmová z Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Mezi alergické stavy lékaři řadí i některé druhy kopřivek, ba dokonce záněty spojivek.

Alergie je nemoc z přecitlivělosti. Vzniká většinou po opakovaném styku organismu s látkou, která alergii vyvolává. Říká se jí alergen. Pokud se s alergeny setkáváme často, jsme k nim vnímaví, a to je právě situace, která je pro některé jedince doslova pohromou. Při vzniku alergie ale kromě alergenů má významnou roli i dědičnost. "Pokud jeden rodič má alergii, ze 40 procent ji dostane i jeho potomek. Jsou-li oba rodiče alergici, číslo stoupá na 60 procent," vysvětluje docent Vít Petrů, vedoucí lékař Centra alergologie pražské Nemocnice Na Homolce. Když nikdo z rodičů není alergik, přesto potomek z deseti procent se jím stát může.

Vnímavost k alergii se u budoucího alergika startuje ještě před příchodem na svět - od 22. týdne těhotenství. Ke vzniku onemocnění pak může dojít od narození kdykoli až do seniorského věku. Kromě alergenů se na rozvoji onemocnění podílejí infekce, chemické škodliviny a další.

Nestor českých alergologů profesor Václav Špičák tvrdí, že česká populace je čím dál méně odolná proti různým alergenům. "Je to dáno tím, že více žijeme v interiérech než v přírodě a příčiny alergií se stěhují ze zevního prostředí do interiéru."

Častěji se uplatňují alergeny bytů, domů, jako jsou roztoči, plísně a další. Přidávají se k tomu i škodliviny z ovzduší, které zvyšují agresivitu některých alergenů a dráždí dýchací cesty.

Na vině jsou i některé potraviny. Na ně je alegických asi 300 tisíc osob. A nejde jen o mléko, vajíčka či buráky, ale i různé exotické koření a ovoce, ořechy, třešně, sóju, sýry, mák, ba i brambory.

Asi pětina pilových alergiků špatně snáší některé ovoce a zeleninu. Příčina je ve shodnosti jedné alergické složky. Přibývá i lidí, kteří nejsou alergičtí pouze na jeden alergen, ale třeba na pět a víc. Takových už je přes 40 procent. Také stres ovlivňuje alergii, protože jsme více vnímaví k rýmě, astmatu a ekzému.

Jarní pylová sezóna, která teď začíná, může alergikům pořádně znepříjemnit život. Pokud o svých potížích vědí, měli by už čtrnáct dní před očekávaným příchodem pylové sezóny nasadit každodenní preventivní léčbu v podobě tablet či kapek - antihistaminik. To jsou léky, které jim pomáhají. Protože pylová zrnka doletí 30 až 50 km daleko, nejsou tito lidé vlastně nikde proti nim chráněni.

Přesto ale jsou místa pro alergiky vhodnější. Protože habr, líska, olše, vrba a další, které nyní začínají kvést, rostou především ve volném prostranství, stejně tak jako trávy a obiloviny, je pro pylové alergiky, když jdou do přírody, lepší procházet se lesem a u potoka. Díky velké vlhkosti vzduchu a přirozené ochraně proti spadu ve vzduchu, vznášejících se pylů je tady mnohem méně.

Někteří alergici, kteří reagují na roztoče, by ale neměli jíst např. mořské plody, zejména krabí maso, krevety, ústřice. Je prokázáno, že kdo je alergický na roztoče, je alergický i na mořské plody.

Zvlášť nebezpečné je včelí a vosí bodnutí, po kterém, pokud nemá alergik u sebe vhodný lék, který si injekčně aplikuje do stehna, může zemřít. Šoková reakce bývá tak prudká, že jde doslova o minuty.

"Celosvětově alergiků přibývá. Asi je to daň za dnešní dobu se spoustou technických vymožeností, v jejichž důsledku se méně pohybujeme, jsme obézní, kouříme. Naše imunita je oslabena," říká profesor Špičák.

Vůči alergii žádná účinná preventivní opatření nejsou. Pokud však budeme více sportovat, jíst zdravě a vyvarujeme se stresu, riziko alergie omezíme.

Spouštěče onemocnění:

dědičnost

+ škodliviny v ovzduší

+ škodliviny v ovzduší+ stres + život v interiérech

+ tabákový kouř

Druhy alergenů

* inhalované: pyly, plísně, roztoči, zvířata

* inhalované: pyly, plísně, roztoči, zvířata* potravinové: ryby, ořechy, mléko, vejce atd.

* inhalované: pyly, plísně, roztoči, zvířata* potravinové: ryby, ořechy, mléko, vejce atd.* hmyzí: vosy, včely, čmeláci, sršni

* inhalované: pyly, plísně, roztoči, zvířata* potravinové: ryby, ořechy, mléko, vejce atd.* hmyzí: vosy, včely, čmeláci, sršni* lékové: antibiotika, znecitlivující látky, léky proti bolesti apod.

* inhalované: pyly, plísně, roztoči, zvířata* potravinové: ryby, ořechy, mléko, vejce atd.* hmyzí: vosy, včely, čmeláci, sršni* lékové: antibiotika, znecitlivující látky, léky proti bolesti apod.* kontaktní: kovy, guma, latex, kosmetika

* infekční: viry, bakterie

V ČR je:

* 35 % populace náchylné k různým projevům alergie (3,5 mil. osob)

* 35 % populace náchylné k různým projevům alergie (3,5 mil. osob)* 25 % alergiků, kteří mají zjevné projevy alergie (2,5 mil osob)

* 35 % populace náchylné k různým projevům alergie (3,5 mil. osob)* 25 % alergiků, kteří mají zjevné projevy alergie (2,5 mil osob)* 8-10 % astmatiků (800 tisíc až 1 milión)

* 35 % populace náchylné k různým projevům alergie (3,5 mil. osob)* 25 % alergiků, kteří mají zjevné projevy alergie (2,5 mil osob)* 8-10 % astmatiků (800 tisíc až 1 milión)* 15 % lidí s alergickou rýmou (1,5 miliónu)

* 35 % populace náchylné k různým projevům alergie (3,5 mil. osob)* 25 % alergiků, kteří mají zjevné projevy alergie (2,5 mil osob)* 8-10 % astmatiků (800 tisíc až 1 milión)* 15 % lidí s alergickou rýmou (1,5 miliónu)* 10 % ekzematiků (1 milión)