Alergie na hmyzí bodnutí může ohrozit život

Anafylaktický šok naštěstí nevyvolává bodnutí komárů nebo ovádů, kterých je v létě plno. U včel, vos a sršňů je tomu však jinak. V jejich jedových žlázách se vytváří jed, který je součástí jejich obranného mechanismu. Ten se při bodnutí žihadlem dostává do lidského těla, kde vyvolá různě prudké reakce, pokud je člověk alergický, a i malý podíl těchto přecitlivělostí může ohrozit život.

„V evropských státech, jako je Anglie či Francie, které mají kolem 60 miliónů obyvatel, víme zhruba o 10 úmrtích za rok, způsobených hmyzím bodnutím. V Čechách a na Moravě to bývají dvě až tři úmrtí ročně, ale některé roky naštěstí nezemře nikdo,“ říká MUDr. Petr Čáp, vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce.

Podle něj se život ohrožujících alergií bát nemusíme, když budeme dobře připraveni. I když jim třeba nezabráníme, dokážeme, aby jejich následky nebyly tak dramatické.

Je důležité vědět, že alergie na hmyzí bodnutí se může projevit kdykoli během života, první alergickou reakci tedy může prožít i dospělý člověk. Nejprudší reakcí na hmyzí bodnutí je právě anafylaktický šok, který sice není vteřinovou záležitostí, ale vyvíjí se i tak poměrně rychle - během několika minut po bodnutí.

Příznaky mohou být úplné nebo jen částečně vyjádřené a mají různou intenzitu. Patří k nim horko, zarudnutí, svědění, kopřivka, otoky, dušnost i případná mdloba. Nedá se říci, že by vosí či včelí bodnutí bylo rozdílně nebezpečné, obě mohou vyvolat stejně prudkou reakci.

„Léčba život ohrožujících alergických stavů je komplexní a kromě užívání předepsaných medikamentů zahrnuje také řadu režimových opatření,“ říká lékař.

Lidé, kteří zmíněnou alergií trpí, by si měli dávat pozor a nechodit bosýma nohama v trávě, zejména když kvete jetel, když jdou do přírody, neměli by si oblékat pestré či květinové vzory, používat parfémy (přitahují totiž hmyz), a v období, kdy zraje ovoce (nejvíce v srpnu), by se neměli pohybovat v blízkosti ovocných stromů a stánků s ovocem.

„Každý alergik na hmyzí bodnutí by s sebou vždy měl nosit léky, které mu předepsal jeho ošetřující lékař. Pokud je jeho alergie hodně závažná, musí být kromě tabletek vybaven i autoinjektorem s adrenalinem, kterému se také říká adrenalinové pero,“ říká magistra farmacie Vítězslava Diblíková. Adrenalin je hormon dřeně nadledvin, který stabilizuje krevní oběh a má nejmohutnější protialergické působení, jaké lze využít.

Pro utlumení alergické reakce pacienti užívají léky zvané antihistaminika. Ta působí zhruba do hodiny, proto je třeba užít je vždy bez prodlení, stejně jako další důležitý lék – kortikoidy v tabletkách.

„Zpravidla se doporučuje spolknout bezprostředně po bodnutí hmyzem dvě tablety antihistaminika a dvě kortikoidů najednou. Pokud člověk nemá tekutinu na zapití, stačí tablety rozkousat či nechat rozpustit pod jazykem - v takovém případě je nástup jejich účinku i o něco rychlejší,“ vysvětluje Diblíková. Je-li alergická reakce příliš silná, musí pacient použít i autoinjektor.

Alergici se mohou chránit také mechanicky, tedy např. mít v oknech sítě a používat repelenty. Doporučované jsou takové, které obsahují alespoň 50 % DEET, čili látky diethyltoluamidu, která je nejpoužívanější aktivní složkou v repelentech.

Tyto repelenty se ale nehodí na kůži pro malé děti do tří let věku. U nich lze případně repelent použít pouze na oděv.

Nikdy nelze vyloučit případ, že se prudká alergická reakce na hmyzí bodnutí projeví u dosud nealergického člověka, nebo že člověk dostane žihadlo do blízkosti úst, kdy hrozí, že otok postoupí do oblasti hrdla, což může znamenat až ohrožení dýchání. Pokud postižený u sebe nemá žádné protialergické léky a není v blízkosti žádný zdravotník, je třeba přivolat pomoc a mezitím otok ledovat, aby se zmenšil.

„Pro běžná hmyzí bodnutí platí, že lze otok a svědění zmírnit aplikací speciálního gelu, který ale není dobré natírat na velké kožní plochy, a jím ošetřenou kůži je nutné chránit před sluncem. Alergikům může lékař předepsat speciální mléko s kortikoidy,“ doporučuje lékárnice Diblíková.