Článek
Čím je aktivita klíšťat vyšší, tím je větší pravděpodobnost nákazy nebezpečnou lymskou boreliózou či klíšťovou encefalitidou, dodávají hygienici.
„Moji studenti pravidelně klíšťata sledují a musím potvrdit, že jich je v přírodě zatím hodně,“ řekl Právu odborník na klíšťata Libor Grubhoffer z Jihočeské univerzity a Parazitologického ústavu Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.
Riziko napadení člověka klíštětem bude v nadcházejících dnech nejvyšší. Odborníci doporučují raději nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, ale pohybovat se spíše po zpevněných cestách.
Nyní je pro ně ideální počasí
Model pro určování aktivity klíšťat vypracovali hydrometeorologové spolu se Státním zdravotním ústavem. „Je založený na výzkumu, kterým zjišťujeme závislost aktivity klíšťat na meteorologických prvcích, zejména na teplotě a vlhkosti vzduchu a na srážkách. Postupně se výzkum upřesňuje, zatím například nevíme, jak reagují na půdní vlhkost,“ vysvětloval Právu Tomáš Vráblík z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velmi důležité je zahrnutí sezónnosti do modelu. „Jestliže je nyní v květnu například teplota kolem dvaceti stupňů a příhodná vlhkost, pak je riziko vysoké a vyhlašujeme nejvyšší stupeň aktivity 10. Pokud je ale stejná teplota v říjnu, pak je aktivita například na 3. stupni,“ uvedl Vráblík.
Ke zkoumání využívají odborníci dubový les u Komořan nedaleko Prahy, kde hydrometeorologové sídlí. Právě listnatý, případně smíšený les je pro zmíněné parazity nejvhodnější prostředí stejně jako okraje křovin s travnatým porostem, porosty kolem vodních toků, ale také neudržované pastviny, parky či zahrady.
Naopak téměř vůbec se klíšťata nevyskytují na vyprahlých trvale osluněných nebo naopak trvale podmáčených místech. Jejich výskyt také klesá s nadmořskou výškou, ale podle loňských poznatků se dokážou klíšťata přizpůsobit a už se objevila i v Krkonoších na horní hranici lesa.
Lijáky a vedra jim vadí
„Obecně lze říci, že nejvyšší aktivita je v květnu a červnu a pak v září. Ale i v těchto měsících jsou dny, kdy nebudou aktivní, například když budou nějaké extrémy – prudké lijáky, teplota pod deset nebo nad třicet stupňů, to jim vadí,“ řekl Vráblík.
Klíšťatům nejvíce vyhovuje tedy teplota kolem 20 st., mírná vlhkost, nevadí ani drobný déšť, nejraději mají teplé dny po dešti. „Přesně takové, jaké mají ty následující být,“ sdělil meteorolog.
Hygienici už evidují první onemocnění přenášená cizopasníky – lymskou boreliózu či klíšťovou encefalitidu. Například ve středních Čechách, kde patří k místům s největším výskytem klíšťat okolí Vltavy či Sázavy, je už jich více než loni. Do března v tomto regionu onemocnělo lymskou boreliózou 67 lidí, což je o šest více než za srovnatelné období před rokem, dva lidé dostali klíšťovou encefalitidu.
„Prvním letošním nakaženým klíšťovou encefalitidou na jihu Čech se stal člověk z Písecka. Evidujeme také i 39 případů onemocnění lymskou boreliózou. Nejvíce jich máme hlášeno z Jindřichohradecka,“ popsal situaci v další krizové oblasti František Kotrba z Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích.
V Moravskoslezském kraji zaznamenali od začátku roku do minulého týdne 44 případů boreliózy a jedno onemocnění encefalitidou.
Podle hygieniků skutečný počet případů bude zřejmě vyšší, protože evidované jsou jen případy hlášené lékaři. „Dříve se prováděl i odchyt klíšťat a jejich vyšetření na infekčnost, ale to už se roky nedělá,“ řekla Ludmila Špinarová z přerovské hygienické stanice.
Odborníci předpokládají, že v následujících měsících bude nakažených přibývat rychleji. „Inkubační doba je od nakažení klíštětem až tři týdny, výjimečně dokonce měsíc,“ upozornila Daniela Fránová z oddělení očkování a cestovní medicíny Zdravotního ústavu se sídlem v Plzni.
„Důležité také je večer a následně ráno prohlédnout pokožku celého těla, včetně vlasaté části hlavy, a případně přisátá klíšťata ihned pinzetou odstranit. Čím dříve je klíště odstraněno, tím menší je riziko přenosu viru klíšťové encefalitidy a borelií,“ doplnila Ladislava Michálková z Krajské hygienické stanice v Ostravě.