Článek
Přitom studie, kterou udělali před pár lety ve Fakultní nemocnici v Olomouci, poukazovala i na tuto možnost. Podle ní až třetina potíží v ústech, jako jsou afty, záněty sliznic nebo pocit pálení, mají na svědomí právě dentální kovy.
Na základě výzkumu reakcí 350 pacientů upozorňovali vědci stomatology na četnost tohoto problému a pacienty pak na možnost nahradit kov něčím jiným, třeba keramikou. Zvláště u lidí, kteří mají ke zmíněným potížím sklon a často se jim vracejí. Pravda, jiné materiály mohou být dražší, ale lepší je si připlatit než riskovat alergické reakce a vleklé záněty.
Nevyspalí a vystresovaní
Mnohem náchylnější k tomu, aby nás potrápily afty, býváme ve chvíli, kdy jsme unavení, nevyspalí nebo vystresovaní. Ale také tehdy, když bojujeme s nějakou infekční nákazou, bez ohledu na to, že jde třeba o zdánlivě banální chřipku.
U žen se tyto puchýřky někdy objevují před menstruací. Negativní vliv má rovněž kouření anebo žvýkání tabáku. Pravděpodobnost nákazy zvyšuje také horší péče o zuby a ústní dutinu, poranění úst nebo třeba zubní protéza, případně rovnátka, která nám špatně sedí.
Přemnožení nevhodných bakterií v ústech může přispět ke vzniku bakteriální infekce ve chvíli, kdy vřídek praskne.
Proto je potřeba dbát na zvýšenou zubní hygienu včetně toho, že si škrabkou budeme čistit i jazyk, a snížíme tak množství bakterií v ústech. Užitečnou pomůckou bývá rovněž používání opravdu účinných ústních vod. Pokud zánět neustupuje, musí lékař nasadit antibiotika.
Které vitamíny potřebujeme
Další možnou příčinou aft může být nedostatek vitamínu C a B. První posiluje například imunitu, druhý napomáhá hojení sliznic a řadě dalších procesů. Přirozeným zdrojem céčka nejsou citrusy, jak se traduje, ale spíše černý rybíz, šípky, růžičková kapusta, kyselé zelí, brokolice nebo rakytník.
Hodně vitamínu B najdeme v kvasnicích, včetně těch pivovarských, v mase, sýrech, celozrnných obilovinách, včetně jáhel, a dále v luštěninách a ořeších.
Není pupínek jako pupínek
Na internetu najdete různé názory na to, jestli jsou afty infekční. Jedni tvrdí, že ano, druzí odporují. Vzhledem k tomu, že je podle všeho vyvolávají viry, infekční budou, i když asi ne tolik jako opary. Nakazit se třeba přes sklenici s nějakým nápojem není tak snadné, hodně záleží na stavu naší imunity. V každém případě je dobré dbát na hygienu nejen v koupelně, ale i při jídle a stolování.
Řada vřídků nebo zanícených míst na sliznicích, která vypadají jako afty, jimi být nemusí. To se týká míst, která podráždí špatně usazená protéza, případně se zanítí, když tkáň poraní ulomený ostrý zub. V těchto případech nemusí jít o afty.
Také pupínky, jež pálí a bolí, mohou být alergickou nebo dráždivou reakcí na určité druhy potravin: citrusy, rajčata, papriky či hodně kořeněná jídla. Někteří odborníci mluví i o alergii na konzervanty v potravinách (kyselinu benzoovou a sorbovou) nebo další látky, jako je lepek a určité bílkoviny z obilovin.
Co dokáže pomoci
Malé afty většinou zmizí za týden až deset dní i bez léčby. Častěji trápí ženy a mladé lidi. Pokud jsou ale větší nebo je jejich výskyt rozsáhlejší, dokážou vám v lékárně nabídnout řadu prostředků. Obvykle mají dezinfekční účinky, působí protizánětlivě a hojivě.
Oblíbené jsou tea tree, tantum verde nebo aloe vera. Nedoceněná mi připadá česká ústní voda a zubní pasta obsahující extrakt ze 7 bylin, ty mají navíc mírně anestetický účinek. Existují však i prostředky s látkami, které přímo tlumí bolest (roztok s trimekainem) a přitom nemění vnímání chuti.
Z klasických bylinek lidé často využívají výluhy z heřmánku nebo šalvěje. Špatnou radou není ani to, když si na jazyku rozpustíte acylpyrin, který má jemné antibakteriální a protivirové účinky.
Při větším výsevu můžou pomoci terapeutické lasery, které zlepší prokrvení a hojení postižených tkání. A také trochu mírní bolest. Pokud máme aft hodně nebo jsou velké či se často vracejí, musíme jít za stomatologem. Ten by měl hledat hlubší příčinu a nasadit silnější léčebný kalibr.