Článek
ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) je zjednodušeně řečeno neurologický syndrom, který se nejčastěji projevuje neklidem, nesoustředěností a hyperaktivitou (jednotlivých projevů obzvláště u dětí ale bývá mnohem více). Z různých zpráv by se mohlo zdát, že se projevuje právě jen mezi dětmi, to ale není tak úplně pravda.
Proč se zdá, že má v poslední době ADHD stále více lidí? Pokud čísla opravdu stoupají, co za tím stojí? Nejen to jsou otázky, které si vedle dalších odborníků položil i klinický psycholog, autor mnoha odborných materiálů a odborník na ADHD Ari Tuckman s praxí v americké Pensylvánii.
Šest příznaků syndromu ADHD u dospělých
„Je rozhodně pravda, že za posledních 10 až 20 let bylo celkově diagnostikováno mnohem více lidí než dříve. To ale neznamená, že nyní je celkově více lidí s ADHD. Spíše se nám daří je v současnosti lépe vyhledávat,“ uvádí Tuckman pro WebMD.
„Mnoho z mých starších klientů má ADHD i desítky let, diagnostikováni byli ale až v poslední době. Také se nám daří lépe identifikovat poruchu tam, kde je to méně zřejmé – například ve skupinách s tzv. nepozorným podtypem (někdy nazývaný ADD) nebo u dívek či žen, které neodpovídají stereotypu hyperaktivity jako chlapci,“ vysvětluje odborník.
Co způsobuje ADHD?
ADHD podle odborníků většinou vyplývá z faktorů zahrnujících celou řadu genů souvisejících s přenosem neurotransmiteru dopaminu (též hormon štěstí, ale i neřesti, který je zodpovědný za správnou funkci mozku a různé aspekty chování člověka – pomáhá s učením, spánkem, umožňuje prožívat pocity uspokojení atd.).
Porucha je natolik dědičná, že asi čtvrtina či až polovina nejbližších rodinných příslušníků diagnostikovaného člověka (rodiče, děti, sourozenci) má také ADHD. I když se u starších generací málokdy správná diagnóza stanoví, podle rodinných příběhů či známek chování těchto lidí v minulosti se u nich dá ADHD poměrně jednoznačně poznat, tvrdí Tuckman.
Jana Vyhlídalová: Děti by měly tvořit. I u počítačů
Navíc cokoli, co ovlivňuje raný vývoj mozku během těhotenství nebo v prvních měsících či letech života dítěte, může mít rovněž vliv na to, jak se příznaky ADHD projevují – vliv tak může mít třeba kouření v těhotenství, nedostatek kyslíku během porodu atd.
Závažnost symptomů ADHD pak mohou ovlivňovat i různé stresory, jako je deprese, trauma, napětí v rodině, nebo nedostatečný spánek. Jejich zmírněním se naopak dají symptomy u řady lidí zmírnit.
Hyperaktivita s poruchou pozornosti (ADHD)
ADHD je zkratkou označující Attention Deficit Hyperactivity Disorder. V překladu to znamená hyperaktivitu s poruchou pozornosti. Dětí trpících ADHD je podle odhadů odborníků v České republice na dvacet tisíc, v populaci postihuje šest až devět procent dětí.
Řečí čísel v jedné školní třídě mohou být dvě děti trpící touto poruchou. Pokud není včas diagnostikována a léčena, mohou její důsledky ovlivnit budoucnost těchto dětí: častěji se dopouští delikventního, asociálního, kriminálního chování, mají problémy dokončit školu a jejich sociální vztahy jsou narušené.
Varovným údajem je, že většina těchto dětí se k lékaři nikdy nedostane. Jedním z důvodů je malá informovanost o této poruše, kterou je možné účinně léčit.
Asociace dospělých pro hyperaktivní děti je první svého druhu v Česku a má sloužit jako základna vzájemné komunikace mezi odbornou a laickou veřejností, mezi rodiči a učiteli, psychiatry, psychology, neurology i pediatry.
Cílem asociace je zvýšit informovanost veřejnosti o této poruše, již není radno zanedbávat. Portál www.adehade.cz poskytuje rady rodičům, jak vychovávat dítě s ADHD, učitelům, jak přistupovat k jejich výuce, lékařům dává k dispozici aktuální články a studie o této problematice.
Současně je možné využít online poradny odborníků, diskuse, kalendáře akcí, lékaři mají možnost zaregistrovat svoji ordinaci do databáze. Odborníci pomohou rodičům s vyhledáním vhodného odborníka z jejich okolí.
Co nezpůsobuje ADHD
Především u dětí, u kterých se ADHD projevuje výraznou nesoustředěností, pokřikováním, hyperaktivitou, ale také třeba zapomínáním, se rodiče často setkávali a stále i mnozí setkávají s tvrzením, že jde o důsledek nesprávné výchovy. Tak to ale podle odborníků rozhodně není.
ADHD rovněž nijak nesouvisí se stravováním. Nezdravá strava ho nezpůsobuje, ovšem děti s ADHD mají sklony k častější konzumaci nezdravých potravin. Dospělí s nediagnostikovanou poruchou pak obecně méně častěji připravují doma více zdravá jídla, která jsou náročnější na přípravu.
Poradna: Jak pomoci se syndromem ADHD v osmnácti letech
„Pokud má strava zásadní vliv na to, jak se někdo cítí nebo funguje, pak je na vině spíše alergie nebo intolerance, nikoli ADHD,“ vysvětluje odborník.
Stejně tak podle Tuckmana k ADHD nepřispívá ani přílišné vysedávání dětí u obrazovek. I tady platí spíše opak – obecně lidé s ADHD spíše hůře odolávají vzrušujícímu pokušení na svých zařízeních, kde by měli třeba dělat zásadnější, ale nudnější práci. Proto ve výsledku tráví před obrazovkami mnohem více času.
Znalosti příčin, které stojí za ADHD, a co to je ADHD, jsou zásadní – protože lepší stravou ani snížením sledování televize u sebe i u dětí ADHD nevyléčíte. „Takže pokud se jako rodič obviňujete, že jste mohli udělat něco jinak, přestaňte. Místo toho se raději zaměřte na to, jak svým dětem aktuální život zlepšit,“ uzavírá odborník.
Herec Rostislav Novák ml.: Bez ADHD bych nezaložil Cirk La Putyka
Mohlo by se vám hodit na Firmy.cz: Pedagogicko-psychologické poradny