Článek
Jenže od doby, kdy se pánům na celém světě nabízí léčba testosteronem, vypadá jejich život po padesátce mnohem růžověji.
„Jeden z prvních pacientů si pochvaloval, že kromě jiného byl i po probuzení optimisticky naladěn,“ podělil se o svou zkušenost průkopník terapie mužským pohlavním hormonem, profesor urologie na Harvard Medical School v americkém Bostonu Abraham Morgentaler, který se už více než čtvrt století věnuje mužskému zdraví.
Testosteron má zelenou
Spolu s dalšími sedmnácti experty z deseti zemí a čtyř kontinentů se minulý měsíc v Praze sešli, aby na pravou míru uvedli informace, které před dvěma lety léčbu testosteronem zpochybnily. Šlo o studie upozorňující na to, že terapie ohrožuje srdce a cévy.
„Dopad těchto nepodložených informací byl obrovský. Mnozí pacienti přestali testosteron užívat a další se ho báli začít brát. Také lékaři, kteří předtím měli vynikající zkušenosti, si nebyli jisti, jestli něco nedělají špatně,“ vysvětloval profesor Morgentaler.
Setkání odborníků z různých oborů - od endokrinologů a urologů přes diabetology až po vědce - přineslo shodu v tom, že léčba testosteronem zvýšené kardiovaskulární riziko nepředstavuje a nelze ji v nadměrné míře spojovat ani s rakovinou prostaty. Naopak.
„Nepochybuji o tom, že deficit testosteronu přispívá ke špatnému zdraví stárnoucích mužů,“ nechal se na pražské konferenci slyšet také profesor Bruno Lunenfeld, prezident Mezinárodní společnosti pro studium zdraví a stárnutí mužů.
Mužnost kradou cukrovka i obezita
Zatímco ještě na konci 80. let minulého století se nedostatek tohoto hormonu, který je (v padesátkrát až stokrát větším množství) nechvalně znám také jako doping mezi sportovci, řešil především u mužů s některými typy nádorů či genetických problémů, dneska se nasazuje na daleko širší škálu příznaků. Má především stimulovat nízkou pohlavní touhu, potlačit impotenci, únavu, depresi, ztrátu svalové hmoty a tloustnutí.
„Volněji se teď hovoří o záležitostech sexuálního života a současně je na vzestupu mnoho chorob, které vedou ke snížení hladiny testosteronu, jako jsou obezita a cukrovka,“ zdůvodnil Abraham Morgentaler, proč má terapie čím dál větší uplatnění. Dodal, že svou roli sehrává i prodlužující se průměrná délka života a stárnutí obyvatelstva na celém světě.
„Deficit testosteronu je globální problém,“ shodli se odborníci s tím, že po letech, kdy se zdravotnictví zabývalo hlavně ženami, je na čase, aby se zaměřilo také na specifické potřeby mužů, a to bez ohledu na věk.