Zrovnoprávnění manželství by nám kromě pocitů pomohlo i po praktické stránce, říkají partnerky Mirka s Janou

Jana, Mirka, Veronika, Katka a Matyáš. Jak říká maminka Mirka: „Je nás pět a pes. Jsme jako správná rodina.“ V některých ohledech ale stále jen pouze „jako“ rodina.

Partnerky se seznámily před lety v práci. „Jana se kamarádila s mou kolegyní, a tak jsme se potkaly,“ vysvětlila Mirka.

Jana byla tehdy ještě vdaná za muže a otce svých dvou dcer. „S manželem nám to v tu dobu už delší čas neklapalo. Manželství spělo k závěru,“ rozpovídala se Jana.

Po rozchodu se dámy sestěhovaly společně i s Janinými dvěma dcerami. Spolu se ještě rozhodly mít další společné dítě.

„Chtěly jsme, aby dítě porodila Mirka, protože ještě žádné dítě neměla. Tak jsme se domluvily s Mirčiným kamarádem,“ popsala partnerka Jana.

Mirka tedy absolvovala umělé oplodnění, to se povedlo a rodina se těšila na dvojčata. Ve 24. týdnu ale došlo k předčasnému porodu. „Samík měl 620 gramů, Anetka 530 a oba žili jen několik dní,“ řekla maminka Jana.

„Anetka žila tři dny a Samík osm dní,“ řekla Mirka. „Všechny nás to neuvěřitelně zasáhlo,“ doplnila Jana.

I přesto, že měly zmražená ještě tři embrya, musely kvůli porodu sekcí na další pokus čekat rok.

Po vyléčení Mirky a opětovném pokusu se povedlo a rodina se dnes raduje ze syna Matyáše.

„Já jsem devět měsíců ležela doma a museli mi píchat každý den injekce, bylo to náročné,“ vzpomněla Mirka. „Náročné to při tvém temperamentu bylo i pro nás,“ dodaly ostatní tři ženy.

S biologickým otcem má Matyáš dobrý vztah a pravidelně se vídají. „Maty má navíc od nás všech nadstandardní počet babiček a jiného příbuzenstva,“ dodala s úsměvem Jana.

Partnerky se registrovat nechtějí. „Kdybychom to udělaly dopředu, tak bychom nemohly využít reprodukční kliniky,“ vysvětlila Jana.

„V jednu chvíli to pak už vypadalo nadějně, že manželství bude možné. Tak jsme říkaly ano, uzavřeme manželství se vším všudy. Ale poté se to zase oddálilo tím, že to ve Sněmovně zablokovali,“ dodala Jana.

„Já jsem už Janu před čtyřmi lety o ruku požádala,“ prozradila Mirka. „Ano, dostala jsem prsten,“ doplnila Jana.

Dámy by manželství pro stejnopohlavní páry ocenily nejen po pocitové stránce, ale také z praktických důvodů.

„Přineslo by nám to zakotvení vztahů. Matyáš je pro mě vlastně cizí člověk. Teda mám k němu povinnosti, protože sdílíme jednu domácnost, takže o něj musím pečovat. Musím ho živit a přispívat na jeho výchovu. Práva ale nemáme vzájemně vůbec žádná,“ vysvětlila Jana.

Pokud by tedy došlo k rozvratu jejich vztahu, neměla by Jana oficiálně žádný právní nárok na kontakt s jejich společným synem. Matyáš by zase neměl nárok na výživné.

„U nás je to snazší tím, že má tatínka v rodném listě, takže nás to nepálí tak strašně moc. Nebyl by bezprizorní, kdyby se s Mirkou něco stalo. Ale jiné děti to takto nemají,“ doplnila matka Jana.

Jana v současnosti nemá právo ani na informace v nemocnici. „Je to nejistota kolem dítěte. Takové právní vakuum,“ řekla Jana. Partnerky nemají v současnosti právo ani na společné jmění a v jejich vztahu není ani nijak upraven majetek včetně dědického řízení.

V Praze je život pro LGBTI+ rodinu podle Mirky s Janou snazší. Partnerky se se svou orientací netají v soukromí a ani v pracovním prostředí. „Už jsme generačně tak, že víme, že nemusíme žít jiný život,“ řekla Jana.

„Myslím, že jsme v generaci, která nemá nutkání to skrývat,“ dodala.

Problém otevřeně mluvit o orientaci rodičů nemá ani žádné z jejich dětí. „Já jsem třeba přišla o někoho, na kom mi záleželo, kvůli tomu, že to jeho rodina nebyla schopna přijmout. Ale alespoň se mi pročistilo okolí,“ vysvětlila Janina dcera Veronika.

„Já jsem se nikdy nesetkala se špatnou reakcí. Nikdy mě za to nikdo neodsoudil,“ dodala mladší dcera Katka.

„Náš táta nikdy nebyl takový ten stereotypní muž, který by opravil zásuvku. Na to jsme už kdyžtak někoho volali. On spíš byl ten typ, co s námi šel nakoupit nebo vybírat oblečení. Naopak naše máma Miky je taková, která opraví, co je potřeba. Nemusíme konečně volat údržbáře na opravu kohoutku,“ vysvětlila Veronika, starší dcera Jany.

„Mirka prostě má takovou tu archetypální mužskou energii,“ dodala Kateřina.

Obě dvě Janiny dcery odmítají tvrzení, které se občas vyskytne ve společnosti, že by děti přejímaly orientaci po vzoru prostředí, ve kterém vyrůstají.

„Naopak nám to dává možnost se nějakým způsobem vyjádřit v rodině. Alespoň nemáme tendence nic skrývat,“ sdělila Novinkám Katka.

„Podle mě je termín heterosexualita a homosexualita stupnicovitý. Lidé to nejsou prostě schopni vnímat, pokud se o to nezajímají hlouběji,“ vysvětlila svůj postoj dvaadvacetiletá dívka.

Partnerství Mirky a Jany přijali i jejich rodiče. Třeba Mirčin děda se o vnuččině orientaci dozvěděl v téměř pětadevadesáti letech. „A on mi říká jojo. V pohodě,“ vzpomněla Mirka.

„Mně vlastně přijde, že dnes se hledají problémy tam, kde nejsou, protože není žádný jiný velký problém,“ uzavřela povídání Mirka.

Podle organizace Jsme fér podporuje manželství pro stejnopohlavní páry 67 % Čechů a Češek. Ve světě jsou sňatky stejného pohlaví zrovnoprávněny již ve 34 zemích. V české Poslanecké sněmovně zákon „leží“ od června roku 2022.

Pro podporu zrovnoprávnění sňatků se již v minulosti přihlásili poslanci za Piráty, TOP 09 či hnutí STAN. Občanští demokraté jednotný názor nemají stejně jako zástupci hnutí ANO.

Naopak KDU-ČSL se proti manželství pro všechny v minulosti ohradila stejně jako opoziční SPD. Její předseda Tomio Okamura před dvěma lety prohlásil, že by „raději skočil z okna než být adoptován stejnopohlavním párem.“ S homosexuály prý problém ale nemá. Návrh novely v prvním čtení ale žádný z poslanců hnutí SPD, stejně jako KDU-ČSL, v roce 2021 nepodpořil.

Pokud by zákon prošel parlamentem, prezident Petr Pavel by ho prý podepsal. „Ano, manželství pro všechny podporuji. Jsem toho názoru, že všichni by měli mít stejná práva, bez ohledu na sexuální orientaci,“ prohlásil před prezidentskými volbami.