Článek
Muži se do zrcadla dívají v průměru méně často. U žen se délka každodenního prodlévání před zrcadlem prodlužuje s věkem. Tyto celkem nezpochybnitelné skutečnosti byly však na kongresu okořeněny ještě pohledem do zrcadla rázu intimního.
I tady existuje významný rozdíl mezi muži a ženami. Výzkumníci v USA zjistili, že plných 25 % amerických mužů sexuálně vzrušuje pohled do zrcadla při masturbaci. A všude tam, kde je zrcadlo k dispozici, bývá těmito muži při onanii s oblibou používáno. Nepřipadají si prý při této činnosti tak osamělí.
S podobným potěšením se na své přirození v zrcadle podívá sotva jedna žena ze sta. Na jedné straně s takovou oblibou pozoruje v zrcadle svůj obličej. Na druhé straně jí vlastní genitál připadá nezajímavý. Chilská psycholožka radostně mávala na semináři příručním zrcadlem a nabádala přítomné gynekology, aby své pacientky vedli ke každodennímu vaginálnímu dialogu. Aby je učili lásce k tomuto intimnímu místu na vlastním těle.
Zrcadlo hraje v lidské sexualitě významnou roli
Z historického hlediska je doloženo, že už ve starověku existovaly pokoje obložené zrcadly, ve kterých se mohli pozorovat milenci při sexuálních hrách. Od té doby až do dnešních dnů jsou za tímto účelem s oblibou zrcadla instalována v soukromých i veřejných domech.
Nepřátelský vztah k vlastnímu genitálu může být také příčinou různých sexuálních poruch. Tyto poruchy mohou mít své kořeny už v raném mládí. Je překvapující, jak chatrné znalosti mají mladé dívky o anatomii svého zevního pohlavního ústrojí.
Většina dospívajících dívek třeba vůbec neví, jak vypadá panenská blána. Dojemně pak bombardují média s žádostí o popis a vysvětlení, zatímco by to všechno spravil jediný pohled do zrcadla.
Sexuální výchova by je mohla zbavit mnohdy falešného ostychu a povzbudit ke zkoumání svého těla v zrcadle. V puritánských dobách se dětem zakazovalo, aby se na sebe dívaly do zrcadla, protože takové chování bylo považováno za neslušné.
I sebeláska v rozumné míře může být člověku prospěšná
Německý sexuolog Ernest Borneman trefně poznamenal, že před zrcadlem je každý člověk současně exhibicionista i voyeur, aniž je jeho počínání nějak škodlivé. Také sebeláska, tedy narcismus, uplatňovaná v rozumné míře, může být člověku prospěšná. Vždyť při tom přece milujeme člověka, kterého známe na celém světě nejlépe: sami sebe.
Ať se nám to líbí, nebo ne, malý nebo větší kousek narcismu má v sobě každý člověk. Tuto skutečnost už bohužel objevila i reklama. Jen si všimněte toho, jak často propagace různých výrobků a služeb bezostyšně útočí právě na naše narcistické pudy.
