Článek
Stále je mezi námi spousta lidí, kteří žijí podle hesla: Když někoho ponížíš, ocitneš se výš. Je to ovšem velmi ubohý, a hlavně zcela nefunkční způsob jednání.
Dospělý člověk se dokáže přizpůsobit přáním druhého jenom dobrovolně. To je nutné zdůraznit. A musí k tomu mít pozitivní motivaci. Nějaký rozumný nebo příjemný důvod, proč partnerovi vyhovět. Třeba kvůli klidnému a pohodovému soužití. Jeho situace ho však nesmí ponižovat nebo v něm vyvolávat nějaké silné negativní pocity.
Nejefektivnější cesta je, když partner příznivě reaguje na jeho snahu, chválí ho nebo i odměňuje za to, že dělá věci, které ho potěší. Pokud se dopouští něčeho, co je mu naopak nemilé a co si nepřeje, měl by ho na to upozornit. Taktně a jemně.
Skoro každý ví, že i malé dítě lépe vychováme odměnou než trestem. Co chvály a úsměvů dítě sklidí, když se mu poprvé povede udělat něco do nočníčku. A jaké divadlo kolem toho děláme? Má to jediný cíl. Aby to děťátko dělalo takhle stále. Má to i další pozitivní rys. Když vytrvale chválíme a odměňujeme chování, které je žádoucí, automaticky potlačujeme to nežádoucí.
Potřebu odměny a kladného přijetí máme v sobě zakořeněnou prakticky od narození až do smrti. Ve škole jsou nám odměnou za dobrou práci jedničky a radost rodičů. V zaměstnání zase peníze a kariéra. V mezilidských vztazích to bývá uznání, ocenění a projevy respektu. Pro uspokojení této potřeby jsme ochotni udělat hodně.
Když jsme však za všechno jen kritizovaní, trestaní a nikdy odměněni, ztrácíme motivaci a zaujímáme obrannou pozici.
Snaha věci měnit
Zprvu se většina lidí snaží vyhovět, protože očekává ocenění. V těchto případech ale k tomu obvykle nedochází.
Proto po nějaké době mnozí přistoupí na ofenzívu a tedy boj. Bohužel ani tímto způsobem nedochází ke změně, ba naopak věci se ještě více zhoršují a v mnohých rodinách pak může jít doslova o život.
Dotyčnému tak nic jiného nezbývá, než ze vztahu odejít nebo rezignovat, protože ať se bude snažit nebo ne, výsledek zůstane vždy stejný.
V těchto případech je vždy lepší přestat se snažit zavděčit a šetřit raději energii na cokoliv jiného, co dokáže potěšit a dělat radosti. A to zvlášť v okamžiku, kdy rozvod není tím nejlepším řešením, ať už kvůli dětem či dalším okolnostem.
Člověk nemůže dělat víc, než zvládne. Důležitý je pocit, že nezanedbáváte nic důležitého. Usilovat o dokonalost je hloupost. Život by měl být pestrý a zajímavý, ne nudně dokonalý.
