Článek
Ženský orgasmus, tedy intenzívní pocit rozkoše, provázený náhlým uvolněním nervového a svalového napětí a vyloučením hormonů při vyvrcholení pohlavního vzrušení, je pro vědu záhadou. Nejen že je u žen tak nevyzpytatelný, ale pro jeho existenci ani neexistuje biologický důvod.
Muži to mít musí
U mužů je souvislost s rozmnožováním nezpochybnitelná – při mužském orgasmu dojde k vyloučení semene nezbytného pro oplození ženy. Doprovodná rozkoš muže stimuluje k vyloučení více spermií, a tedy představuje pozitivní motivaci k sexu, i když dnes cílem sexu již není bezprostřední předání genů a početí potomka.
Podle právě vydané knihy amerického sexuologa Henryho Greelyho ze Stanfordovy univerzity během dvou až čtyř desetiletí dokonce většina početí ve vyspělých zemích nebude mít počátek v „normálním“ pohlavním styku, ale v asistované reprodukci a sex se stane jen kratochvílí.
Žena ale orgasmus z reprodukčního pohledu nepotřebuje a emoční vazba s partnerem nemusí být závislá na přítomnosti sexuálního vyvrcholení. Teorií vysvětlujících samozřejmost orgasmu u mužů a jeho častou nepřítomnost u žen existuje řada.
Ty biologické většinou nejsou v odborných kruzích přijímány bez skepse. V roce 2005 si Elisabeth Lloydová z Univerzity v Indianě dala práci a prostudovala 18 nejznámějších teorií tohoto typu. Nenašla v nich dostatečně pevnou argumentaci a došla k závěru, že ženský orgasmus nikdy žádný evoluční význam neměl.
Podle Lloydové je to nedokonalý protějšek mužského orgasmu, podobně jako je to u mužských bradavek, které sice připomínají ženské prsy, ale ke kojení neslouží. Navíc upozornila, že mnohá tvrzení v minulých studiích již byla díky intenzívnímu výzkumu lidské sexuality v posledních desetiletích překonána. Výzkumy například vyvrátily dosud přežívající přesvědčení, že orgastické stahy pochvy a dělohy napomáhají nasátí semene, a tedy zvyšují šanci na otěhotnění.
Sociální způsob života už orgasmus nepotřebuje
Evoluční biologové nyní přišli s novým vysvětlením: mechanismus, který se vyvinul u prvních savců před 150 milióny let jako jedna z podmínek pro uvolnění vajíčka, a tedy úspěšnou reprodukci, se někdy ve fázi primátů a hominidů včetně našeho druhu homo sapiens stal pro reprodukci nepotřebným a byl morfologickou změnou pohlavních orgánů postupně „vypnut“.
„Pořád jsme se na ženský orgasmus dívali jen jako na záležitost lidí a ještě tak primátů,“ uvedla ve studii publikované v červenci v magazínu The Journal of Experimental Zoology její hlavní autorka Mihaela Pavlicevová z univerzity v Cincinnati. „Nenapadlo nás se podívat na další druhy savců, abychom se dopátrali, jak a proč vznikl a proč toto potěšení tolik žen nedokáže prožít.“
K početí nového lidského života musí vyvrcholit jen muž
Jedním z impulzů k jejich zkoumání byl výzkum z roku 2010, v němž přes 35 procent žen uvedlo, že při posledním pohlavním styku nedosáhly orgasmu. Pavlicevová začala tím, že zkoumala hormonální procesy při páření u samic různých druhů savců, nastartování reprodukce a utváření pohlavních orgánů, a to včetně již vyhynulých druhů.
U celé řady druhů při páření docházelo k uvolňování oxytocinu a prolaktinu, tedy stejných hormonů, jaké jsou vyplavovány v těle ženy při orgasmu. Oxytocin, známý jako hormon důvěry a lásky, ovlivňuje průběh porodu a kojení, prolaktin stimuluje rozvoj mléčné žlázy a kojení a zastavuje dozrávání dalších vajíček.
I když tyto hormony ovlivňují i samčí organismus, mají u samic jednoznačně reprodukční funkce. Většina savců nemá pravidelné ovulační cykly, ale samice vajíčko uvolňuje teprve pohlavním stykem. Samice některých druhů primátů stejně jako ženy ale vajíčka uvolňují pravidelně.
Může za to pravidelný sex
Podle Pavlicevové je to důsledek změny životního stylu. Druhy, které nežijí v organizovaných skupinách, měly příležitost k reprodukci nepravidelnou – jen tehdy, setkal-li se samec se samicí. Samičky tedy nemohly plýtvat vajíčky a uvolňovaly je pouze tehdy, když se spářily.
Tam, kde byl kontakt obou pohlaví neustálý, se tento postup stal z evolučního pohledu zbytečný, protože příležitost tu byla prakticky pořád. Sex se nestal jen záležitostí reprodukce, ale, jak ukazují výzkumy například šimpanzích tlup, i nástrojem k udržování sociální hierarchie a výměnným artiklem k získání konkrétních výhod.
Nakonec Pavlicevová zjistila, že u těchto druhů během vývoje došlo k významné morfologické změně samičích pohlavních orgánů. Velbloudi, králíci a další druhy, u nichž se ovulace spouštěla až při páření, mají klitoris spojený s vaginou, ale u pravidelně menstruujících druhů, například u našich předků primátů, se přesunul dál od pochvy. Tento orgán už nemusel čekat na přímou stimulaci samčím penisem při kopulaci, aby vyslal do mozku signál k nastartování reprodukčního procesu. Ten startoval „naslepo“ automaticky s periodou.
Nová úloha: emoční vazba
Z biologického pohledu zbytečný ženský orgasmus by mohl mít nové role v emoční, partnerské oblasti. „Něco mi říká, že orgasmus, který má tak výraznou úlohu v emocionální rovině, musí mít spojitost s reprodukcí,“ podporuje tento názor spíše nechtěně antropolog z Pensylvánské univerzity David A. Puts.
Vypracoval několik studií, v nichž se snažil ověřit hypotézu, že ženský orgasmus zvyšuje šanci, aby žena pro oplodnění svého vajíčka získala geneticky nejvýhodnějšího partnera. Přičítá mu roli v přírodním výběru a v socializačním procesu našeho druhu, což ale znamená výraznou emocionální funkci.
To odpovídá další teorii, že ženský orgasmus, chápaný v maskulinní kultuře jako důkaz mužných sexuálních schopností, hraje v partnerských vztazích úlohu jisté formy odměny pro muže a tím slouží k udržení vzájemného vztahu.
Nevšímavá matka příroda
Zatímco nejcitlivější erotogenní oblast u muže se na sexu účastní nejbezprostředněji, u žen je odpovídající tkáň od pochvy oddělena mnohem „obyčejnější“ oblastí.
„Popravdě řečeno, netušíme, proč se tak stalo, ale v evoluci je to jasná a výrazná oddělující linie,“ uvedl k oddálení erotogenního klitorisu od vaginy u sociálních primátů spoluautor článku Günter P. Wagner z Yaleovy univerzity. Domnívá se, že šlo o vyřazení zdroje signálů pro mozek, kterých už při sexu bez reprodukčního cíle nebylo potřeba.
A tak ženy potřebu orgasmu ke spuštění mateřských procesů ztratily a matka příroda jim mechanismus vypla. Na jejich potěšení přitom zřejmě zapomněla.
