Článek
V poslední době se stále častěji objevují výsledky sexuologických výzkumů, které svědčí o ženské sexuální agresivitě. Dokonce i před soudem se čas od času objeví žena jako pachatelka sexuálně násilného činu.
Na různých besedách se často setkávám s názorem, že ke znásilnění muže ženou prakticky nemůže dojít. A kdyby se náhodou takový případ stal, mohl by ten muž mluvit spíše o štěstí. "Jak rád bych byl znásilněn některou přítomnou spolužačkou," povzdechl si nedávno jeden gymnaziální student. Žádná se však k takovémuto kýženému násilí neměla.
U jednoho českého soudu se však projednávala žaloba na středoškolskou profesorku, která vyhrožovala studentovi. Pokud s ní nezačne spát stejně jako s její kolegyní, celou záležitost zveřejní.
Pod pojmem sexuálně agresívního chování si vždycky představujeme fyzické násilí. Není sporu o tom, že v tom vynikají muži. Průměrný muž má silnější sexuální pud. Ale také větší touhu ovládat a kontrolovat více sexuálních partnerek. Psychologické výzkumy potvrzují také menší citlivost muže k bolesti a utrpení druhých.
Ženskou agresivitu odhalují anonymní průzkumy
Ženy však mistrně ovládají jiné formy násilí. Patří sem třeba vydírání, zastrašování nebo vyhrožování, že si ublíží, ukončí vztah, prozradí ho atd. Pokud se do sexuologických výzkumů zahrnou i tyto formy agrese, není ve výskytu sexuálního násilí mezi oběma pohlavími žádný rozdíl.
Výsledky vyniknou především v anonymním průzkumu. Ženská agresivita je totiž skrytá. Muž většinou nepodává trestní oznámení. Dokonce se za svou roli oběti stydí. Zpravidla má velký problém někomu se s takovou potupnou zkušeností vůbec svěřit.
Přesvědčení o tom, že něžné pohlaví nemůže muži ublížit, patří k obecně zakořeněným a škodlivým mýtům. Pokud je sexuální agresívní chování projevem touhy někoho vlastnit a kontrolovat, bude v něm mezi oběma pohlavími naprostá rovnoprávnost. A není sporu ani o tom, že žena bývá v rafinovaných manipulacích dokonce vynalézavější a vytrvalejší.
Dokázala by však muže, vzhledem ke své menší velikosti a síle, fyzicky donutit k sexu? Tato otázka představuje evergreen mnoha sexuálních diskusí a besed. Jistě se přetřásá i v hospodách všech možných kategorií.
Schválně pominu vzácné případy, kdy je k podobné agresi použito zbraně. Nebo kuriózních skupinových znásilnění za pomoci kamarádek. Je třeba si uvědomit, že spáchání tohoto trestného činu umožňuje i hrozba nebo využití bezbrannosti. Znamenitého pomocníka ke snížení mužovy obranyschopnosti pak představuje alkohol.
K sexu může dojít i pokud muž po ženě netouží
Nakonec musím uvést na pravou míru ještě jeden mýtus. Žena podle něj není schopna uskutečnit sexuální styk s mužem, který po ní netouží. Složitý mechanismus erekce je přece příliš choulostivý. Někdy selhává i ve chvíli, kdy muž pociťuje silnou touhu po ženě. Může se tedy zdát nepravděpodobné, že by mohl zafungovat v případě znásilnění.
Možné to však bohužel je. Ztopoření pohlavního údu může žena dosáhnout manipulací i proti vůli dotyčného muže. Nedávno jsem se dokonce v jednom výzkumu dočetl, že k paradoxní erekci může vést i silná emoce. Například strach.
Tímto pojednáním o ženské sexuální agresi však rozhodně nechci odvádět pozornost od mužského násilí vůči ženám. To zůstává nadále středem pozornosti policie a soudů, tedy i medicínského a trestněprávního posuzování.
Snažil jsem se jen pootevřít vrátka k dosud málo diskutovanému tématu ženského násilí. Chtěl jsem poukázat na jeho zvláštnosti. A zároveň upozornit na možné neblahé následky, které může mít skrytá a nepotrestaná sexuální agresivita na psychický stav nebohé oběti, v tomto případě muže.