Článek
Podle nevládních organizací žije v Německu na 30 000 obřezaných žen, dalším až šesti tisícům dívek prý tento zákrok hrozí. Podle průzkumu německé pobočky UNICEF přišlo v Německu s obřezanou ženou do styku na 43 procent gynekologů, téměř třetina gynekologů zažila obřezanou rodičku.
"Průzkum potvrzuje podezření, že i v Německu dochází přes přísný zákaz k ženské obřízce," uvádí studie, podle které slyšelo 48 procent gynekologů o obřízkách provedených v Německu.
Podle Spolkového statistického úřadu žilo v roce 2003 v Německu 114 911 Afričanek, z toho 59 000 žen pocházelo ze zemí, kde se obřízka provádí.
Ministryně zdravotnictví Ulla Schmidtová doufá, že téma ženské obřízky se dostane více do povědomí veřejnosti. "Ženy je třeba informovat o lékařských, psychických i sociálních následcích obřízky, aby bylo možné se jí vyhnout u příštích generací," upozornila ministryně zdravotnictví.
Ženám, které obřízku zažily, tento zákrok často přivodil nejen chronické zdravotní, ale i těžké psychické problémy. Lékaři by se proto měli k pacientkám chovat co nejtaktněji. Měli by s nimi navázat hlubší kontakt a pokoušet se o osvětu, jež by zabránila, aby ženy nechaly obřezat i své vlastní děti. Doporučení obsahují třeba i návody, jak připravit obřezanou ženu na porod, zmrzačení pohlavních cest totiž může spontánní porod znemožnit nebo přinejmenším zkomplikovat.
Obřízka jako prevence nevěry a příprava na manželství
Obřízka se provádí v 28 afrických státech. Většinou se při ní odstraňuje klitoris nebo jeho část a vnější ženský genitál, stydké pysky. Vstup do pohlavních cest je potom téměř zcela zašit. Obřízka je považována za prevenci nevěry a přípravu na manželství.
V Německu je obřízka trestná jako ublížení nebo těžká újma na zdraví, za niž hrozí až 15 let vězení. Po celém světě je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) obřezáno zhruba 150 miliónů žen.
Boj proti ženské obřízce v Evropě nastolují i imigrantky ve veřejném životě. Jednou ze známých bojovnic proti tomuto znetvoření je Waris Dirieová, která na toto téma mluvila na jedné z pražských konferencí Fórum 2000 pořádaných exprezidentem Václavem Havlem, či nizozemská poslankyně somálského původu Ayaan Hirsiová Aliová. Ta je známá jako autorka scénáře ke kontroverznímu filmu o islámu od zavražděného režiséra Thea van Gogha.