Žena využila spermatu dárce, o dvanáct let později se do něj zamilovala

Jessica Shareová věděla již od první chvíle, kdy se seznámila se svou přítelkyní, že s ní chce mít děti. I ona byla mateřství nakloněna, a proto se obě brzy začaly pídit po možnostech jejich rodičovství. „Shodly jsme se na tom, že bychom chtěly čtyři děti a společně jsme jim vybíraly jména,“ vypráví Jessica Shareová pro BBC.

Jako nejlepší řešení se jevilo objednat si sperma od dárců ze spermabanky, kteří podepsali smlouvu, jež zamezovala tomu, aby se někdy v budoucnu dožadovali péče o děti, kterým pomohli přijít na svět.

„Protože jsem zrovna psala disertační práci, dávalo smysl, abych první dítě odnosila já, a tak jsme začaly hledat. Chtěly jsme někoho s hnědými vlnitými vlasy, průměrnou výškou i hmotností, se zájmem o literaturu a sport.“

Nakonec si ženy vybraly dárce, který sice neměl na profilu příliš informací ani fotku, ale jako svou profesi uvedl, že je spisovatel, hudebník a taxikář, a tak obě mohly fantazírovat, že se jedná o řidiče, který sbírá příběhy od spolujezdců, o kterých se chystá napsat knihu. Tzv. domácí umělé oplodnění mohlo začít (netradiční možnost ve chvíli, kdy zákon umělé oplodnění neumožňuje – například u lesbických párů).

Chtěly další dítě

Přestože se jednalo o poměrně složitý proces, po sedmi měsících se zadařilo a Jessica otěhotněla – a po devíti měsících přišla na svět dcera Alice.

„Sledovat, jak roste, bylo něco nádherného. Brzy poté jsme se tak rozhodly pořídit si další dítě od stejného dárce. Tentokrát ale dítě odnosila moje žena,“ vysvětluje Jessica. Po osmnácti měsících od narození Alice tak přišla na svět další holčička.

„Nikdy jsme neuvažovaly nad tím, že bychom se chtěly s dárcem setkat. Moje žena byla obzvláště nepřátelská vůči myšlence, že bychom ho s dcerami někdy seznámily. Říkala, že jen láska dělá z rodiny to, čím je, a já souhlasila. Navzdory tomu jsme se ale snažily podpořit jejich literární geny a pořád jim četly,“ pokračuje Jessica.

Obě dívky si byly velmi podobné a měly spoustu zvláštností. Byly na svůj věk mimořádně vysoké, ne průměrné, jak hlásal dárce, dále měly obě tenké protáhlé rty, drobné nosy a oči, které připomínaly smaragdy pod vodní hladinou. Stejně úchvatná byla i jejich slovní zásoba.

Zlom nastal, když se Jessičina žena rozhodla vztah ukončit. „Alici byly v té době tři roky a její mladší sestře teprve jeden rok. Byla jsem naprosto zdrcená a překvapená, protože v naší rodině nikdy nenastal sebemenší konflikt. Má žena mi to ale nechtěla vysvětlit, jen řekla, že nemůže udělat nic pro to, aby vztah zachránila.

Dohodly jsme se proto na střídavé péči. Starala jsem se o obě dívky pět dní v týdnu do té doby, než bylo Alici deset a moje bývala žena s ní přerušila kontakt, zablokovala si ji na telefonu a odmítla se vrátit z dovolené, na které byla s naší mladší dcerou,“ vzpomíná Jessica.

Rodina ze strany Jessičiny bývalé ženy se zachovala chladně a přestala se o Alici zajímat. Ta přitom trávila volné chvilky přemýšlením, proč už netráví čas se svou mladší sestřičkou, se kterou vyrůstala. Svou pozornost proto upnula na to, odkud pocházejí její předci a začala se zajímat o to, kdo je vlastně její otec.

V jedenácti letech si Alice k Vánocům od babičky vyžádala DNA testovací soupravu. Výsledky přišly po osmi týdnech.

„Přestože jsem od testu neměla příliš vysoká očekávání, rozklikla jsem si kolonku příbuzných a první, co na mě vyskočilo, bylo jméno Aaron Long, u kterého byla napsána padesátiprocentní shoda: Otec. Následovalo jméno Bryce Gallo, u kterého byla shoda 25 % a verdikt proto zněl: Nevlastní bratr,“ pokračuje Jessica.

Díky nečekaně konkrétním výsledkům se Jessica rozhodla prozkoumat, co je vlastně otec Alice zač. Najít toho pravého ale nebylo tak docela lehké, protože Aaronů Longů je na světě dost. Hledání usnadnilo datum darování spermatu (1994), které pomohlo odhadnout datum narození a rok ukončení studií.

Jediný Aaron Long, který vystudoval literaturu a odpovídal věkovému rozmezí, měl na sociální síti fotku v zeleném turbanu a hrál na trombón. Na jeho profilu bylo napsáno, že pracuje jako komunikační specialista, žije v americkém Seattlu a rád píše a věnuje se hudbě. Na dalším profilu měl dokonce fotky z mládí, ze kterých bylo již nepochybně poznat, že se jedná o otce obou dětí. Podoba zkrátka nešla zapřít.

„Napsala jsem mu: Dobrý den Aarone, mám dvě děti, které mají vaše DNA. Pokud chcete poslat rodinné fotografie atd., jsem k dispozici,“ prozrazuje Jessica. Aaron odepsal téměř okamžitě a zaslal i podrobný padesátistránkový životopis, který odhalil, že strávil i několik let ve městě, kde bydlela i Jessica. „Říkala jsem si, kolikrát jsem ho třeba potkala v supermarketu, aniž bych věděla, kdo to je.“

Po této dobré zkušenosti Jessica kontaktovala i Bryce Galloa, nevlastního bratra Alice, který zrovna ukončil vysokou školu. Ten také okamžitě odepsal a zároveň Jessice prozradil, že i on se snažil pátrat po svém příbuzenstvu a přišel na dalších pět dětí, jejichž biologickým otcem je Aaron.

Po pár měsících společného dopisování se Jessica, Alice, Bryce a Madi (další z Aaronových biologických dětí) rozhodli Aarona navštívit v Seattlu. Během pobytu se všechny děti s Aaronem skvěle sžily.

„Aaron uspořádal oslavu, na kterou pozval několik sousedů a přátel ze základní, střední i vysoké školy. Na oslavu byly pozvané i všechny jeho bývalé přítelkyně s partnery a dětmi. Rychle jsem si uvědomila, že nemá ani jednoho přítele, kterého by neviděl rád.“

Aaronův šarm a dobrotivost se zalíbily i Jessice, která ovšem byla v té době ve vztahu s jeho jmenovcem. „Když jsme vztah ukončili, začala jsem přemýšlet, jestli by byl Aaron stejně dobrý pro mě jako pro mé děti. Také jsem si představovala, jaké by to bylo bydlet v Seattlu.“ Po krátké chvíli zjistila, že náklonost je naštěstí oboustranná a začali spolu randit.

„Těžko říct, jakou roli v našem vztahu sehrálo DNA, ale vím jistě, že mě Aaron přitahuje ze všech těch důvodů, které mě zaujaly již před lety v katalogu dárců. Miluje literaturu, je empatický, zběhlý v lidech a nedělá si starosti s tím, co se od něj očekává. Také rád hraje svou vlastní hudbu. Někdy dokonce v turbanu,“ říká Jessica.

Nyní pár žije i s Alicí v Seattlu a často jsou obklopeni i ostatními Aaronovými biologickými dětmi, které ale vychovávají jejich vlastní rodiče. Malá Alice tak sice ztratila svou vlastní sestru, ale Jessica jí připomíná, že než se zase objeví, měla by Alice poznat ostatní nevlastní sestry a bratry, aby jí je pak mohla představit.