Článek
Léčivé účinky takto získaných šťáv byly objeveny začátkem dvacátého století. Nejznámějším propagátorem zmíněného životního stylu byl dr. Walker, autor několika knih o zdravém způsobu života, který se díky svým zásadám dožil neuvěřitelných 116 let.
Tajemství odšťavňování spočívá ve využití minerálních látek, vitaminů, solí a především enzymů z čerstvého ovoce a zeleniny, které tělo za normálních okolností získává složitými a dlouhodobými procesy. Čerstvá šťáva je oproti celému plodu dokonale strávena během několika minut, což ocení zejména lidé nemocní, kteří potřebují okamžitě načerpat energii k dalšímu trávení normální potravy.
Nejúčinnější je příjem šťáv na lačno. Čím více, tím lépe, výrazné léčivé účinky se dostavují už po příjmu půl litru denně. To však neznamená, že jedna sklenička karotkové šťávy tělu neprospěje. Dr. Walker razil zásadu: "Raději trochu šťávy, než nic."
Které plody jsou k přípravě šťáv nejvhodnější? Odšťavnit se dá v podstatě vše, například karotka (proti hemeroidům, vředům, neplodnosti aj., zdroj vápníku, vitaminů A,D,K,C,B), zelí (čistí zažívací trakt, obsahuje vit. C,chlor, jod, síru), červená řepa (čistí játra, krev), okurka, pomeranče, grepy aj. Při léčbě chorob se účinnost šťáv zvyšuje sestavováním vhodných směsí (př. kombinace mrkve, okurky a řepy prospívá alergikům, ekzematikům a lidem s žlučovými kameny).
Proti smyslu odšťavňování je dojídání oddělené vlákniny z odšťavovače. Tím se metabolismu neulehčí, právě naopak, tělo má více práce než kdybychom snědli plod celý. Zbylá dřeň se tedy vyhazuje nebo okamžitě použije do polévky. Pozdější příjem je nevhodný, protože samotná vláknina se rychle kazí. I šťávu bychom měli vypít co nejrychleji, do několika minut po vyrobení.
Zatímco v Americe, je odšťavovač běžnou součástí kuchyňského vybavení, Češi zatím dávají přednost krabicovým džusům, které tělu příliš neprospívají.