Zelené vdovy nemají na růžích ustláno

Na první pohled vzbuzují závist všech obyčejných žen. Žijí v luxusních vilách, krásně se oblékají, jezdí v luxusních vozech, pečují o sebe - prostě se uměly dobře provdat. Málokdo si už ale uvědomuje, že jsou téměř neustále samy. Jejich muži jsou natolik pracovně i společensky zaneprázdnění, že se doma objevují pozdě večer, a dokonce i víkendy velmi často tráví s obchodními partnery.

Zprvu takový život vypadá lákavě a ženám se skutečně líbí. Mají na všechno dost času, i samy na sebe, rozvezou děti do škol a školek, často mají k ruce uklízečku, zahradníka apod., takže se ani nestarají o údržbu mnohdy značně rozsáhlého domu a zahrady. Vše se točí jen kolem toho, aby první dojem byl perfektní, všechno působilo nově a navoněně.

„Ve skutečnosti se z takové ženy pomalu stává robot na štěstí a udržovatel luxusu a to se týká i jejího vzhledu,“ vysvětluje psychoterapeutka Jana Tamchynová a dodává: „To, že se mnozí jako Sysifos snaží naleznout štěstí v penězích, je velký omyl nejedné generace. Životní štěstí je otázkou naplnění potřeb nejen hmotných, ale také citových. A jedno druhým zkrátka nezaplníme.“

Rozhodně tedy neplatí přímá úměra růstu peněz a pocitu štěstí. Spojovat štěstí s blahobytem a blahobyt s výší osobních příjmů, tak může působit jako jeden z největších omylů lidstva.

Což potvrzuje i příběh paní Mileny (36), která žila jako zelená vdova více než deset let v jednom satelitním městečku za Prahou. Zprvu si to užívala, ale velmi záhy měla i tak banální přání, aby děti alespoň jednou za čas zažily společné večeře v rodinném duchu, tedy nejen s matkou, ale i s otcem. Dost často ji ale také sžíraly představy manželovy nevěry. Neuměla si jinak vysvětlit, proč její muž tráví tolik času mimo domov a proč je k ní tak citově chladný. Bohužel její okolí jejímu trápení nerozumělo. Všichni k ní přistupovali ve stylu, co ty můžeš mít za trápení, když máš vše, na co si vzpomeneš.

Ne náhodou tak jednoho krásného dne sáhla po alkoholu jako jediném řešení své situace. Jelikož alkohol ji alespoň na chvíli zbavil úzkosti. Bohužel to byl začátek cesty do pekla. Pocit nepochopení, osamocení společně s rostoucí závislostí na alkoholu nakonec vyvrcholil pokusem o sebevraždu. Naštěstí přežila a konečně si uvědomila hlavní důvody svého trápení. Dnes již abstinuje a žije naprosto jinak. Chodí normálně do práce, aby měla pravidelný režim a spojení s realitou. Naštěstí i manžel přehodnotil své hodnoty a začal se daleko více věnovat rodině.

„Příběh Mileny sice dopadl dobře, ale ne vždycky má příběh zelené vdovy šťastný konec," dodává Tamchynová.

Úděl být krásnou manželkou úspěšného muže je značně stresující. Jedná se o nejisté povolání, které spíš přináší nudu a znechucení než pocity naplnění a sebejistotu. Ženy se cítí nevyužité, nemilované a vlastně stále ochuzené a frustrované.

Manželé nechápou, co může jejich ženám chybět, proto nemají pochopení a už vůbec nejsou ochotni nic měnit. Mají totiž vše, svůj servis, zázemí a práci, která je naplňuje a v níž se seberealizují. Sdílení a vzájemnost s partnerkou jim v jejich přeplněném pracovním dni nechybí tolik, jako jejich manželkám.

Ženy se dostanou do stereotypu, který se jim začne přejídat. První přichází citové ochlazení vztahu s manželem, který nemá na ně ani na děti čas. Zlatá kreditní karta jim jednoduše nenaplní citově prázdnou náruč. „S finanční nezávislostí a možností volně nakládat s penězi je to jako s ohněm. Je to dobrý sluha, ale zlý pán,“ uvádí Pavla Hávová, tisková mluvčí ČSOB, a dodává: „Svých peněz si váží zejména ti, kteří k jejich získání vynaložili velké úsilí. Ti také mnohem odpovědněji uvažují, jak s nimi naloží.“

Podle psychoterapeutky Jany Tamchynové se tyto ženy seberealizují pouze jako šperk na životě svých mužů a zároveň jejich neviditelné zázemí. Navíc začínají mít otupené vnímání vůči obyčejnému životu, ve kterém se každý musí snažit uspět. Ztratí pojem o tom, jak žije většina lidí, kteří sice občas strádají, ale mají často naplněnější vztahy a mohou se více seberealizovat.

K tomu ještě přidáme fakt, že jsou tyto ženy neustále v ohrožení nevěry, jelikož dobře situovaní muži jsou stále centrem pozornosti mladších žen. Nelze se divit, že se cítí bezmocně a bývají hysterické a agresivní, nebo naopak upadají do depresivních stavů a své psychické strádání řeší antidepresivy či alkoholem. Nic jiného jim totiž v jejich strachu z případné ztráty muže a úzkosti ze samoty nepomáhá.

„Atraktivita a materiální jistoty totiž nikdy nemohou naplnit duši člověka, dovést ho k pocitům plně prožívaného života,“ uzavírá téma  psychoterapeutka.