Článek
George Christos z univerzity v Perthu opírá svoji teorii o příčině náhlé smrti kojenců o skutečnost, že někteří dospělí zadržují ve spánku dech, pokud se jim zdá o plavání pod vodou. "Důvod, proč jsme zatím nebyli s to najít nějakou lékařskou příčinu náhlého umírání kojenců, je ten, že se důvod odehrává v hlavě dítěte," zdůraznil doktor Christos, který svoji teorii rozvíjí v knize Memory and Dreams: The Creative Human Mind (Paměť a sny: Kreativní lidská mysl).
Ve svém díle mimo jiné uvádí, že miminka nejsou nucena v děloze dýchat, protože matka jim kyslík dodává krví. "Proto, pokud se dítěti zdá o pobytu v matčině lůně, může přestat dýchat, a to prostě proto, že tam tak činit nemuselo," píše George Christos.
Autor studie, který vyučuje na univerzitě matematiku a statistiku, sám sebe popisuje jako teoretika mozku. Specialista na Syndrom náhlého úmrtí kojenců, profesor Roger Byard, výše uvedenou teorii považuje za čirou fantazii, která nemůže být dokázána.
Co je SIDS?
Syndrom náhlého úmrtí kojenců je pro lékaře jednou z nejzáhadnějších příčin úmrtí u dětí od jednoho týdne do jednoho roku života, jen výjimečně u dětí starších. Vzhledem k předchozímu stavu dítěte je to smrt náhlá a neočekávaná. Typické je, že zdravý kojenec, uložený ke spánku, se už neprobudí. Zemře tiše a bez alarmujících příznaků.
Nejpravděpodobnější příčinou je zástava dechu, tak zvaná apnoická pauza, která je delší než interval mezi výdechem a nádechem (4-20 sec.). Je-li apnoická pauza delší, než kterou je organizmus schopen zvládnout, hrozí riziko náhlého úmrtí - SIDS. Dosud ale nebyl odhalen přesný důvod umírání kojenců a tudíž ani spolehlivá prevence. Přibližně 60% úmrtí tvoří chlapci a 40% dívky. SIDS není nijak vázáno na sociální postavení rodiny.