Článek
Jana nechtěla vyměnit štětec za myš u počítače, a proto se začala věnovat vizážistice. "Vždy mě totiž zajímaly šminky. S kamarádkami jsme se líčily navzájem. Když nějaká z nich šla na důležitou schůzku a chtěla být hezká, přišla za mnou," vzpomíná Jana s tím, že také ráda malovala. Poté, co se vdala, ustoupila ale její výtvarná činnost do pozadí a ona se začala věnovat svému největšímu koníčku, který je zároveň její prací.
Žena může být krásná v každém věku
Líčení mladých dívek na fotografování či módní přehlídky představuje pro Janu krásnou práci, protože tam má větší prostor k realizaci svých nápadů. Pokud však líčí zralou ženu, tak je pro ni samotnou fantastickým překvapením, jak se nevýrazný člověk promění v přitažlivou ženu.
"Jednou mě navštívila evangelická farářka. Bylo jí asi třicet pět let. Svým vzhledem mi připomínala takovou myšku. Nejprve jsme vybraly ,její´ barvy. Když jsem ji potom líčila, tak se postupně měnila v hezkou ženu. Měla úžasně souměrný obličej, krásně modelované rty, obrovské něžné oči," tvrdí Jana s tím, že sama farářka byla změnou až zaskočena, protože o svém zevnějšku neměla příliš vysoké mínění.
Za Janou chodí ale pro radu nejvíce mladé dívky, které ukončily vysokou školu a chystají se zařadit do pracovního procesu. Tehdy zjistí, že džíny a svetr není do práce to pravé oblečení. Ale ony nechtějí na sebe vzít klasický kostýmek. Dávají přednost pohodlnému oblečení, v němž by mohly zároveň reprezentovat firmu.
Druhou kategorií jsou většinou dámy po čtyřicítce. Ty zjišťují, že už nevystačí s líčením a oblečením ze svého mládí a potřebují nějakou změnu. Významnou skupinou návštěvnic jsou ženy po mateřské dovolené.
"Dokonce se za mnou přišla poradit nádherná sedmdesátiletá dáma - krásně oblečená, ale bohužel barvy jejího oděvu neseděly k jejímu typu. Byla jsem ale ráda, že i v takovém věku žena o sebe dbá."
Volba barev je důležitou součástí celé vizáže. "Barevný typ každé ženy ovlivňuje přirozená barva vlasů, barva pleti, očí, očního bělma, rtů a mateřských znamének," vysvětluje Jana, která zpočátku považovala barevnou typologii za příliš svazující. Přesto si však pořídila kolekci asi sta šátků, podle které určuje barevné typy. "Ženám, které se v barvách nedokáží orientovat, to obrovsky usnadní rozhodování při výběru oblečení," vysvětluje.
V praxi vypadá určování barevného typu následovně. Vlasy a oděv se zakryjí bílým šátkem a k odlíčenému obličeji se přikládají barevné šátky, z nichž se vybírají ty nejvhodnější. "Barvy vnímáme většinou pocitově a žena by se měla se svými barvami ztotožnit," tvrdí Jana.
Přetrvávají stereotypy mládí
Podle Jany Dufkové se dnešní ženy střední generace dopouštějí spousty chyb i při svém líčení. Hojně používají černé linky a černé řasenky. Domnívají se, že tím oči zvýrazní, ale naopak tím výraz spíše ztvrdne a nechtěně si přidají pár roků navíc. Přitom dobře vypadá i líčení barevnou řasenkou. Často dámy volí špatnou barvu stínů vzhledem ke svému barevnému typu. Velkou chybou podle ní je, že řada žen nepoužívá make-up. Přetrvává totiž názor, že zanáší pleť a ta nemůže dýchat. Opak je ale pravdou. Moderní make-up naopak chrání pleť před negativními povětrnostními vlivy a sluníčkem. Navíc pleť nádherně vyhladí a hydratuje. "Nevypadá dobře, když si nalíčíte stíny, rty a vlastně nemáte žádný podklad," konstatuje Jana.
Vizážistka připomíná, že to jsou staré stereotypy. Každá žena je zvyklá na něco jiného. Jedna má raději silnější líčení i na den a druhá ne. Ženy si totiž nedovedou představit samy sebe v jiném světle. "Na rozdíl od nich vizážista vidí ženu z nadhledu. Klientka je totiž ovlivněna tím, že pozoruje každý den svou tvář v zrcadle," říká Jana.