Článek
Tým vedený Davidem Zaldem se o tom přesvědčil na pokusu s dobrovolníky, kterým předkládal v rychlém sledu stovky obrázků s různými náměty. V samotném závěru prezentace rozličných zobrazení se jich badatelé dotázali, zda si povšimli zcela konkrétního motivu, například obrazu Bílého domu. Ten jim předvedli poté, co zhlédli od dvou do osmi různorodých záběrů s násilným nebo erotickým obsahem.
Většina pokusných lidí přiznala, že objekt, na který se měli soustředit, zcela přehlédli. Zejména, když jim byl zhruba pětinu vteřiny před ním ukázán emocionálně zabarvený obrázek.
"Domníváme se, že mozek při zpracování informací využívá jakéhosi zvláštního úzkého průchodu, který se takříkajíc ucpe vinou specifického vzruchu, jenž si vyžádá hlubší pozornost a zamezí tak průniku následných sdělení," uvedli vědci.
Hrozí nebezpečí
Proto důrazně varují například před reklamami s erotickými motivy, které mohou vážně ohrozit účastníky silničního provozu, neboť rozptylují a odvádějí jejich pozornost od okolního dění. Přehlédnutím protijedoucího vozidla počínaje a nevšímavosti k chodcům zdaleka nekonče.
Závěry odborníků pochopitelně nelze zcela generalizovat. Záleží i na metodě, kterou experimentátoři uplatňují vůči pokusným osobám. Pokud jim jasně vysvětlí, co od nich budou požadovat a na co se mají především soustředit, výsledky jsou nesrovnatelně lepší. Úspěch či neúspěch závisí také na osobnosti zkoumaného.
Bázlivým a opatrným lidem dělá velké potíže přehlédnout násilné motivy a najít cílové zobrazení. "Domníváme se, že je nevnímají více nebo častěji než ostatní, ale nesnáze jim působí zobrazenou informaci potlačit a vytěsnit z mysli," uvedl Zald.
