Věci okoukané z romantických filmů a seriálů, které sabotují i jinak zdravé vztahy

Jakkoli romantické či naprosto dokonalé nám mohu připadat různé postavy ve filmech či seriálech, vždy je třeba si bez výjimek opakovat, že jsou to jen herci a hrají své role – nikdy nepředstavovali a nejspíš ani nikdy nebudou představovat vzory reálných vztahů.

Koučka Mitzi Bockmannová s mnohaletou praxí uvedla několik zásadních věcí, které ve filmech či seriálech často vidíme a mnohdy je automaticky zařazujeme i do vlastního vztahu, čímž ho ale bohužel nevylepšíme, spíš naopak.

„Nevím, kolik z vás sledovalo různé pořady typu Grey’s Anatomy či Private Practice, ale já třeba všechny díly zhltla. Jejich autorka má skvělou taktiku vyprávění, její postavy jsou dojemné a velmi lidské. Bohužel ale také mají tendenci vyslovit cokoli zásadního či důležitého, a pak prostě odejdou, čímž druhá osoba zůstane zmatena, zamyšlena atd.

Nejen já tak často získala pocit, že to je způsob, jakým by se mělo komunikovat. Něco říci a odejít, protože druhá osoba za mnou půjde a bude chtít vědět, co to mělo znamenat a navrhne řešení. Jenže tak to rozhodně nefunguje,“ popisuje na svém blogu vlastní vnímání mnoha seriálových postav Bockmannová.

Jak dodává, odnesla si z toho základní ponaučení – v reálném životě se za vámi po podobném sdělení nikdo jen tak nerozběhne, aby zjistil, jak jste to mysleli. Vy tak zůstanete v očekávání a s pocitem, že asi nejste dostatečně důležití.

Jak se tedy chovat v reálu? Místo demonstrativního odchodu je lepší zůstat a problémy nejen sdělovat, ale i rovnou řešit a komunikovat o nich společně. Zdravé vztahy udržuje vzájemná konstruktivní diskuze.

Veškeré seriály mají jedno společné. Na každý díl je vyhrazeno pouhých zhruba 50 minut, a tak se během té doby musí každé zásadní dilema či potíž také vyřešit. Zatímco na začátku jednoho dílu se třeba pár seznámí, na konci už spolu spí, nebo se dokonce rozchází – případně nejpozději v dalším díle. Divákům je tak předkládán dost velký nepoměr sledu událostí a rychlost jejich řešení.

Mnozí lidé pak podvědomě očekávají stejně rychlá a „bezbolestná“ rozhodnutí i v reálném životě. Když se to nestane, jsou zklamaní.

„Sexuální problémy ve vztazích jsou v moderním světě epidemií. Věřím, že alespoň za část z nich může všudypřítomné porno a sexuální scény v televizi,“ myslí si koučka.

Za posledních zhruba 15 let se podle ní pohled na sex v televizi dost změnil. Zatímco dříve bývaly polibky velmi cudné a sexuální akt byl sotva naznačen, nyní je sex více než jasně znázorněn. Výjimkami není v běžné přístupných filmech či seriálech ani lehké porno.

„Rozhodně nikoho nesoudím, ale věřím, že někteří lidé kvůli tomu mají zcela nereálná očekávání ohledně skutečného sexu,“ dodává.

Orgasmus obou partnerů ve stejnou dobu, častý pravidelný a náruživý sex i po delší době, to jsou jen některé z příkladů, které s realitou poněkud neladí.

„Ano, lidé se mohou změnit, dělají to každý den. Podle mě jde ale o změnu postupnou, navíc je vedena osobou, která se mění a změnit se chce. To ale v televizi nevidíme. Tam je nám nabízena zásadní transformace, která v reálu není jednoduše možná,“ popisuje Bockmannová.

V její praxi prý není žádnou výjimkou řada klientů, kteří zůstávají v toxických vztazích jen proto, že věří, že když budou dotyčnou osobu dostatečně milovat, ona se kvůli nim zásadně změní. Nebo čekají, že se věci vrátí do fáze na počátku vztahu, kdy bylo vše ideální – stačí jen vydržet. Jenže tak to v reálu nefunguje.

„V reálném životě tak třeba zůstává žena s mužem, který jí ubližuje, ona ho přesto hluboce miluje, ale odpovědí je jen její zlomené srdce. Znovu opakuji, lidé se mohou změnit, ale musí chtít sami a sami učinit potřebné kroky,“ dodává koučka.

Snad základní motto všech romantických filmů a seriálů – pokud se dva lidé dostatečně milují, jejich láska překoná vše zlé. Kéž by to byla pravda.

„Bohužel, bez ohledu na to, jak moc si to přejeme, láska není věc, která dokáže změnit svět. A také to není láska, která dokáže napravit rozbitý vztah. Kdyby mě miloval, změnil by se. Kdyby mě milovala, udělala by to pro mě. Kolikrát jsem podobná tvrzení slyšela. Ale bez ohledu na jakékoli množství lásky jsou prostě věci, které lidé dělat nemohou nebo nechtějí,“ popisuje Bockmannová.

Ženatý muž miluje svou milenku, ale nemůže opustit svou ženu. Žena miluje svého manžela, ale práce má prostě někdy přednost. Muž miluje svou ženu, ale i tak se cítí povinen navštěvovat pravidelně svou matku, i když se to jeho ženě nelíbí. To jsou jen některé z mnoha skutečností, na které je i láska krátká.