Článek
Samozřejmě, že se v něm jedná i o sexuální a také emoční partnerství, ale střízlivý pohled praví, že je to vedle citového života především smlouva, která se týká ekonomiky společného hospodaření. Jejím hlavním účelem je výchova potomstva.
Muži a ženy mají v manželství protichůdné tendence
Rodina se také snaží harmonizovat dvě protichůdné tendence. Muž, stejně jako většina samců v přírodě, má snahu rozmnožovat svůj genetický materiál po co možná nejširším biologickém terénu. Tedy zplodit co nejvíce dětí s co nejvíce ženami. Žena naopak usiluje o získání zodpovědného živitele a ochránce pro sebe i pro své potomstvo.
Odtud pramení daleko větší touha muže po sexuálních avantýrách, nevěře nebo alespoň občasném odskoku. Žena má naopak tendenci držet si tatínka doma. A pokud u ní dojde k mimomanželskému poměru, bývá příčinou spíš citová než pouze sexuální nespokojenost. S výjimkou vypočítavých žen, které peníze zajímají víc než co jiného.
| Manželství uzavřené z rozumu a podpořené ekonomickými zájmy bývá trvalejším svazkem než manželství uzavírané jen z citové náklonnosti a lásky. |
V historii lidstva se jinak ve většině společností uzavíraly sňatky spíš z rozumu než sňatky z lásky. Naše společnost je tedy výjimkou. Většina výzkumů se přitom shoduje v poznatku, že manželství z rozumu podpořené ekonomickými zájmy je trvalejším svazkem než manželství uzavírané jen z citové náklonnosti, sympatií a vášnivé lásky.
Ekonomický svazek přetrvá, zatímco sexuální život ochabuje
Ale není tento pohled příliš cynicky a ekonomický? Neochudí podobný přístup mladé lidi o poezii lásky? Jistě i citová a sexuální harmonie přispívá k manželskému štěstí a spokojenosti. Není však zdaleka faktorem jediným. Mluví ze mne studium odborných dokumentů, rozvodových statistik a dlouholetá praxe soudního znalce.
Zatímco ekonomický svazek trvá a citový život je stabilizovaný, intenzita manželského sexuálního života pozvolna ochabuje. Úbytek manželských sexuálních styků je přímo úměrný přibývajícímu věku partnerů a délce trvání jejich svazku.
Odliv manželského sexu se nám v současnosti zdá poněkud patrnější hlavně v důsledku toho, že dnes trvá manželství podstatně déle. Pokud ovšem nedojde k rozvodu. V důsledku zvyšujícího se průměrného věku trvalo ještě v 18. století manželství asi dvacet let. Dnes je průměrná doba trvání nerozvedeného manželství více než dvojnásobná.
V některých muslimských zemích pak panuje zvyk uzavřít manželskou smlouvu na dobu určitou. Není to zas tak špatný nápad, vzhledem k tomu, že i pak může manželství skončit, stejně jako pokračovat.