Článek
Tři čtvrtiny manželství má do jednoho roku po svatbě vlastní byt, ať už formou vlastnictví či pronájmu. Bytové problémy, tedy život u rodičů, příčinou rozvodů většinou nejsou. "Mezi muži stoupá počet těch, kteří jsou opečováváni matkou, stávají se z nich mamánci," říká Zdena Prokopová z Informačního a poradenského centra ROSA.
Takový muž má pak představu, že pečující a obětující se maminku jen vymění za mladší manželku, což je jeho představa o ideální rodně. U řady současných žen však narazí. Navíc ekonomická nezávislost umožní jak mužům, tak i ženám založit za život několik manželství, když jsou ve svazku ze skutečně závažných důvodů nespokojeni.
Rodina je pro většinu nejvyšší hodnotou
Pro 72 procent mladých lidí v ČR přitom podle průzkumů představuje rodina a děti nejvyšší životní hodnotu. Principiálně nechce mít děti jen šest procent párů, ať již manželů či dvojic žijících v tzv. nesezdaném soužití. Dvě děti plánuje při svatbě 55 procent manželů.
Co urychluje svatbu | |
důvod | procento z dotázaných |
Schopnost zajistit rodinu vlastními příjmy | 80,3 |
Finanční nezávislost na rodičích | 79,5 |
Přání mít děti | 76,5 |
Vyřešení samostatného bydlení | 70,5 |
Právní jistota svazku | 60 |
Ukončení studia | 60,3 |
Manželství je vhodná forma vztahu | 53,0 |
Těhotenství | 41,2 |
Naléhání rodičů | 31,8 |
Negativní postoj k nesezdanému soužití | 24,2 |
Náboženské přesvědčení | 17,2 |
Zdroj: VÚPSV - Rodinné chování mladé generace |
Počet narozených dětí sice stoupá již šestým rokem, ale stále ještě nedokázalo překročit stotisícovou hranici z roku 1994, nutnou pro prostou reprodukci obyvatelstva. Navíc třetina narozených dětí se rodí mimo manželství.
"Je to důsledek drsného střetu představ a přání. Ekonomické reality, měřítek společnosti a nepsaných pravidel, že kdo nenastartuje kariéru do třiceti, má smůlu. Ale i odraz kvality toho, jak jsou mladí muži a ženy připraveni z vlastních rodin na role v manželství," uvedla politoložka Martina Hronová.
Život na hromádce není problém
Nesezdaná soužití společnost sice toleruje, ale podle sociologů v Česku rozhodně nejsou alternativou manželství. Navíc přes 81 procent párů žijících ve volném svazku o svatbě uvažuje jen v případě, že se zlepší jejich bytové a finanční podmínky, nebo když otěhotní partnerka. A toto předsevzetí také plní, jak potvrzují studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV).
Podle konzervativních politiků jsou na vině nedostatečné porodnosti interrupce, antikoncepce a fakt, že značná část mladých lidí žije ve volném svazku, bez oddacího listu.
Počet interupcí klesá
Počet interrupcí ovšem v Česku trvale klesá. Jestliže v roce 1993 jich bylo přes 70 tisíc, předloni už jen 27 tisíc. "I neplánové dítě by bylo chtěné," tvrdí 72 procent dotázaných mladých párů. Pouze devět procent manželů (a 8 % nesezdaných párů) by uvažovalo o interrupci.
Antikoncepce tedy nepodlamuje prorodinnou morálku, ale naopak pomáhá dosáhnout to nejdůležitější - aby se na dítě rodiče těšili a vytvořili mu potřebné podmínky.
První dítě ve vyšším věku
To, že se v Česku rodí stále málo dětí, má hlavní důvod ve zvyšování věku, v němž mají matky první dítě (v roce 1993 to v průměru bylo 22,6 roku, a v roce 2004 již 26,3 roku). Výrazným faktorem ovlivňující věk ženy při narození prvního dítěte je stoupající vzdělanost žen. Vysokoškolačky se vdávají či začínají žít s partnerem o 3,5 roku později než ženy bez maturity a později také odcházejí z bytu svých rodičů.
Děti přicházejí na řadu až poté, kdy si mladé ženy zajistí nějakou pracovní kariéru. "Kdo dá přednost dětem, musí počítat s tím, že se už ve třiceti na pracovním trhu neuplatní. Tedy že bude mít i nízkou penzi. Takže i když si dvě děti přeje většina manželských párů, realizovat to prostě žena z biologických, pracovních, či ekonomických nestihne," uvádí se ve studii VÚPSV.
Mladí lidé tedy zpravidla uzavírají sňatek, až když získají byt a mají slušnou životní úroveň, do níž se nebojí přivést na svět dítě. "To má ale i kontraúčinek. Mít děti je nezvratné rozhodnutí, které totálně změní život. A pro některé páry je svoboda, možnost cestování, budování kariéry silnější," konstatovala Hronová.
Aby se situace změnila k lepšímu, je potřebná komplexní dlouhodobá prorodinná politika. Dílčí opatření nestačí, shodují se sociologové, psychologové a politologové.