Článek
Vysoký přírůstek jednočlenných domácností v průběhu sedmi let (2002-2009) byl ve velké míře způsoben podstatným nárůstem samostatně hospodařících lidí v předdůchodovém a hlavně v důchodovém věku. Množství jednočlenných domácností lidí starších 55 let se zvýšilo o 139 300 na 761 700, což představovalo více než polovinu celkového růstu počtu tohoto typu domácností.
Nárůst se však dotkl i dalších věkových skupin. Například u nejpočetnější věkové skupiny v populaci, tedy lidí mezi 30 až 34 lety, se počet "single" domácností zvýšil více než dvakrát, z 31 500 na 77 600. U lidí mezi 35 až 39 lety se zvýšil z 30 900 na 50 700 a u pětadvacetiletých až devětadvacetiletých to bylo ze 46 900 na 68 900.
Odlišnosti podle krajů
Podíl jednočlenných domácností se přitom v jednotlivých krajích liší. Ve většině krajů se pohybuje v intervalu 22 až 27 procent, v Karlovarském a Jihočeském kraji to bylo v minulém roce na úrovni 28 procent. Bezkonkurenčně nejvyšší je ovšem v hlavním městě, kde se v roce 2009 přiblížil ke 40 procentům všech hospodařících domácností v Praze. Každý pátý Pražan starší 15 let hospodaří a v drtivé většině i bydlí sám.
Z těchto rozdílů vyplývají i velké regionální rozdíly ve vztahu mezi dvěma nejčetnějšími typy hospodařících domácností, úplnými rodinnými domácnostmi a domácnostmi jednotlivců. Prakticky ve všech krajích jsou počty úplných rodinných domácností stále podstatně vyšší než počty domácností jednotlivců, a to nejméně dvojnásobně. Jinak je tomu v Praze, kde počet úplných rodinných domácností převyšuje počet domácností jednotlivců o pouhou čtvrtinu.
Single domácnostem vládnou nezaměstnaní lidé
Významné změny se projevily v ekonomickém postavení členů těchto "single" domácností. Přestože v nich žijí převážně nepracující lidé, zvýšil se v nich ve sledovaném období zejména počet jednotlivců, kteří mají zaměstnání. Jejich počet vzrostl od roku 2002 1,6krát, tedy podstatně více než například počet domácností ekonomicky neaktivních důchodců.
Ještě v roce 2002 počet ekonomicky neaktivních jednotlivců dvojnásobně převyšoval počet zaměstnaných, 581 900 ku 291 800. V roce 2005 však činil tento poměr 1,8 a v minulém roce to již bylo jen 1,5, 682 800 ku 461 300. Za sedm let se počet jednotlivců se zaměstnáním zvýšil o více než 169 000, což je o téměř 69 000 více než přírůstek počtu jednočlenných domácností s ekonomicky neaktivními členy.
Kraj | Počet jednočlenných domácností | Podíl na celkovém počtu domácností (v %) |
---|---|---|
Praha | 226 100 | 38,5 |
Středočeský | 126 600 | 25,0 |
Jihočeský | 76 300 | 28,4 |
Plzeňský | 53 700 | 23,0 |
Karlovarský | 37 000 | 28,1 |
Ústecký | 94 900 | 26,5 |
Liberecký | 45 900 | 25,7 |
Pardubický | 48 900 | 23,7 |
Vysočina | 48 800 | 24,3 |
Jihomoravský | 100 000 | 22,2 |
Zlínský | 54 700 | 23,7 |
Moravskoslezský | 144 000 | 27,3 |
Celkem ČR | 1,180 600 | 27,0 |
Zdroj: ČSÚ |