V čem se ohledně nevěry nejčastěji mýlíme

Dříve šlo většinou o poměry s kolegyněmi v práci (pokud žena nepracovala a byla v domácnosti), s přáteli nebo sousedy z blízkého okolí, protože to byli ti, s nimiž se lidé nejčastěji stýkali na denní bázi.

Nevěra pak byla nejčastěji odhalena především díky fyzickým důkazům (rtěnka na košili, účtenka z restaurace atd.).

„Nyní je normou, že oba partneři pracují, a tak se příležitosti k nevěře násobí. Moderní technologie navíc dramaticky změnily prostředí pro podvádění, a to k nepoznání,“ tvrdí pro server Daily Mail vztahová koučka Tracey Coxová.

Technologie v mnohém usnadňují nevěru, protože nás dávají nejen do „snadnějšího“ kontaktu s lidmi, kteří sdílejí podobné touhy, ale také nabízejí lepší způsob, jak svou neřest ukrýt.

Většina studií, které se prováděly na téma nevěry, se ustálila někde kolem hodnoty 40 procent všech lidí, kteří podvádějí. Esther Perelová, odbornice na téma nevěry, ovšem tvrdí, že údaj se může pohybovat v rozmezí 26 až 75 procent, protože v moderní době stále neexistuje uznávaná definice toho, co nevěra v digitálním světě je.

A podobně jako mnozí další doplňuje, že všichni bychom měli přehodnotit dosavadní názory na nevěru.

Jedním z obecně mylných názorů, na které se snaží Perelová a další upozornit, je myšlenka, že podvádějí jen nešťastní lidé.

Podle zjištění podvádějí i jinak šťastní lidé, protože aférky jsou jedním ze způsobů, jak objevovat sami sebe. „Pokud jste jako žena už v dlouhodobém vztahu, může být těžké přimět současného partnera, aby vás viděl takovou, jaká nyní jste a co požadujete – na rozdíl od té, kterou znal na počátcích vztahu,“ dává příklad.

A také nelze zapomínat na to, že aférka zvyšuje sebevědomí – najít někoho dalšího, kdo po vás touží, dokáže řádně pozvednout ego a navíc přidat vzrušení, které dlouhodobým vztahům chybí. Zázemí je fajn, ale přitažlivost nového a nepoznaného dokáže mnoho lidí přesvědčit.

Také bylo zjištěno, že více podvádějí muži, kteří sami své manželství označují jako šťastné. A i když mají doma skvělou ženu a užívají si fajn sex, ne všichni dokážou odolat příležitosti užít si i někde jinde.

Oproti tomu ženy, které v manželství podvádějí, uvádějí mnohem menší spokojenost se současným vztahem.

Před dvaceti, třiceti a více lety bylo téměř vše, co se týkalo nevěry, řešeno či předkládáno z pohledu oběti. Nevěrníci byli vždy ti špatní lidé a „šli za to do pekla“. Postupem času se ale začalo ukazovat, že nevěrní mohou být i lidé milí. Začalo se mluvit o tzv. aférkách bez viníka – základem byla myšlenka, že aféra nemusí nutně znamenat, že je něco špatně ve vztahu, nebo s tím, kdo podvádí.

Novější a novější výzkumy tak dokládají, že i skvělí otcové či matky od rodin, odpovědní či nápomocní lidé, mohou bloudit. Ukazuje se, že všichni bez výjimky jsme jen lidé – že i nevinný drink s kolegou na večírku může skončit „zakopnutím“, že se můžeme sblížit s někým, kdo venčí psa ve stejném čase jako my apod.

Opět špatná odpověď. Podle průzkumu vzrostlo procento vdaných žen, které přiznaly nevěru, z 10,5 % v roce 1990 na 14,7 v roce 2010. Jedna z nejcitovanějších studií, provedená v roce 2023, pak aktuálně uvádí, že podvádí 13 procent vdaných žen (oproti 20 % mužů).

Původně se také předpokládalo, že ženy převážně podvádějí, když se cítí ignorovány či nemilovány. Vztahová terapeutka Tammy Nelsonová na to má ale trochu jiný názor. Myslí si, že muži podvádějí kvůli společnosti a intimitě – pokud jim chybí čistě jen sex, přecházejí na porno. Pokud chybí láska a náklonnost, hledají aférku.

Ženy, jak uvádí Nelsonová, podvádějí kvůli vášni a sexu, erotickému sexu. Nechtějí se jen starat o někoho druhého, chtějí sobecký sex bez komplikací. Není se tak čemu divit, že se ve společnosti objevují i názory, že to mají ženy „za odměnu“. „Jsem jinak dokonalá matka a manželka, dělám vše pro svou rodinu. Zasloužím si to,“ to bývá mnohdy odpověď žen, které podvádějí.

Dříve nebylo ničím výjimečným, že žena poté, co byla odhalena nevěra jejího manžela, zůstala po jeho boku. Dnes je za stejné chování často odsuzována – jak může zůstat s někým, kdo ji tak zradil, jak mu může dál věřit?

Ano, je pravda, že některé zrady se těžko odpouštějí. Nevěra s blízkým člověkem, délka nevěry, okolnosti nebo třeba míra ponížení. Někdy je ale také aféra reakcí na problém ve vztahu, který se ten, kdo podvádí, snažil dlouho napravit. Pokud to ale ani po letech nefunguje, může být právě nevěra pasivně agresivním způsobem a posledním krokem, jak získat pozornost a sdělit, že je něco špatně.

Není to vždy vina jednoho člověka, tvrdí Coxová. Jak již bylo uvedeno, někdy může být nevěra posledním krokem, když veškeré jiné k nápravě vztahu selžou.

„Rozhodně neříkám, že nevěra je způsob, jak opravit nebo napravit vztah. Často není, protože vztah nebo to, co z něj dosud zbylo, okamžitě zabije. Někdo ale může být katalyzátorem změny, pokud chtějí oba chyby napravit. A je jen na rozhodnutí každého, jak se k tomu postaví. Chcete zůstat, zůstaňte. A každého, kdo vás za to bude soudit, pošlete do patřičných míst. Nikdo do vašeho vztahu nevidí tak jako vy,“ uzavírá Coxová.