Úchylka nebo zpestření partnerského sexu aneb Když v posteli vládne 50 odstínů šedi

„Pokud se chce laik dozvědět přesně, co si má pod pojmem BDSM představit, bude lepší použít wikipedii. Ale všeobecně se jedná o hrátky, které se točí kolem kontroly, omezení a bolesti v nejrůznějších podobách,“ vysvětluje Míla Bugtcher, který pořádá akce, jež jsou s otevřeností v sexualitě spojeny.

Tento svět nekonformní sexuality může mít mnoho podob. Písmeno B znamená bondage, tedy svazování, D označuje discipline, výcvik. Pod pojmem B lze tedy hledat sexuální praktiky využívající fyzicky omezujících pomůcek nebo prostředků, ale také různých příkazů. I ty omezují sexuálního partnera po fyzické stránce.

Zkratku SM čteme jako sadismus a masochismus (pociťování silného sexuálního vzrušení, když jsou jedinci někomu velmi nadřazeni, nebo naopak zcela podřízeni).

„Na první pohled se zdá, že sexuální aktivity využívající bolest, ponížení i svazování jsou něčím úchylným. A proto je zařazujeme mezi sexuální úchylky nebo poruchy,” upozorňuje sexuolog Radim Uzel a dodává: „V současné době však dochází v některých zemích k revizi tohoto názoru. Sexuální praktiky řazené pod sadomasochistický sex doporučují někteří sexuologové jako zpestření partnerského sexu.”

Což potvrzuje i sexuolog Ondřej Trojan podle nějž spontánně přátelský a dlouhodobý s/m vztah je v pořádku. Když je založen na důvěře a podložen vztahem, tak nikoho neohrožuje.

A pravděpodobně proto kniha i film 50 odstínů šedi sklízí takový úspěch. Určité procento populace zkrátka tímto způsobem vyhání stereotyp ze svých ložnic. Podle Ondřeje Trojana ale ve skutečnosti tento film o skutečném BDSM příliš nevypovídá. Považuje ho spíš za román pro ženy, který nezobrazuje skutečnou hloubku s/m vztahu.

Obvyklou součástí těchto erotických her jsou symboly nadřazenosti a podřízenosti v podobě masek, jezdeckého bičíku, biče, důtek, plácaček, provazů, pout, okovů, pásů cudnosti, řetězů, obojků, roubíků, svorek apod.

Z praktik je pak za naprostý základ považován tzv. spanking neboli výprask a bondáž.

Výprask je už od starověku vnímán jako způsob zvyšování sexuálního požitku. Vychází z principů fyzické i psychické stimulace, kdy dochází k dráždění erotogenních zón a pak také ke vzbuzování pocitu submisivity a studu. Výprasky mohou nabývat různé intenzity, v té jemnější formě dnes patří mezi běžné a velmi oblíbené praktiky žen i mužů.  Ale nikdy nesmí být vedeny přes odpor a způsobovat zranění.

Bondáž neboli svazování spočívá v omezení pohyblivosti partnera (znehybnění) různého stupně - od prostého přivázání rukou (případně nohou) k pelesti postele přes rozličné ozdobné úvazy. Využívají se k tomu měkké provazy, řetízky, lepící pásky, potravinářské fólie či nejrůznější druhy pout.

I v těchto případech se často jedná jen o součást erotické hry či předehry při běžném milování, která vyžene stereotyp a zintenzivní prožitky obou aktérů.

BDSM se musí vždy držet pravidel SSC (Safe, Sane, Consensual), která znamenají, že je při hrátkách absolutně prioritní zajistit bezpečnost, čisté vědomí a souhlas všech zúčastněných.

Nikdy tedy k nim nesmí docházet, pokud s nimi jedna ze stran nesouhlasí. I tak ale časem může v tomto směru dojít k problémům, zvlášť pokud se milenci oddávají těmto praktikám, aniž by se spolu velmi dobře znali.

„V první řadě je důležité si dát pozor na lidi, kteří tvrdí, že jsou to, co nejsou. Velmi snadno se lze dostat do spárů skutečného násilníka a odnést si trauma na celý zbytek života. Ale i v případě výběru submisivního partnera lze šlápnout vedle a v horším případě i skončit za mřížemi poté, co dotyčný usoudí, že se mu nelíbí to, co se dělo. Nejlepší je partnera znát dobře osobně,“ upozorňuje Míla Bugtcher.