Článek
Chlapci a muži na Velikonoční (nebo také Červené) pondělí chodí od domu k domu, aby "vyšlehali" dívky a ženy. Původem pohanská tradice mrskání dívek má paradoxně poetický význam. Muži tak o dívku prostě projevují zájem. Vyšlehání proutkem, pomlázkou (tatarem), vařechou či jalovcem má ženám zaručit mládí, krásu, zdraví a plodnost.
Na Moravě koledníci navíc polévají dívky vodou a není výjimkou, že je dívka rovnou vymáchána v potoce nebo ve vaně. Oblíbené je i stříkání nepříliš voňavými parfémy s prošlým datem spotřeby.
Někde je zvykem, že se po poledni či na druhý den úlohy otočí a na mrskačku chodí ženy.
Chlapci si výpraskem obvykle vykoledují sladkosti, pentli na tatar, slivovici, drobné pohoštění či nejčastěji barvené vejce - kraslici.
Vejce bylo od nepaměti magickým předmětem. Symbolizovalo plodnost a často se mu jako zdroji života přisuzovala i nadpřirozená moc. Barvení vajec je staré více než pět tisíc let. Známé je z Číny. Ve spojení s lidovou tradicí je zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr. Vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život. Tady je zřetelné symbolické spojení se zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi.
