Článek
Moje vlastní maminka se například dodnes nemůže smířit s faktem, že nejen že se bude o malého drobka dělit, ale dokonce bude ta, která bude odsunuta na druhou kolej! Většinu času totiž při našich nečastých výletech za rodinou do městečka tráví čerstvá maminka u vlastní matky, mé tchýně a za mými rodiči chodí "jen" na návštěvu. Bohužel, jsem otcem a nikoli matkou - rodičkou, pak by tomu bylo obráceně. Ale s tím se má rodina smiřuje jen velmi ztuha.
Záhy po našem příjezdu vyrazila natěšená tchýně s kočárkem a manželkou na první projížďku po městě a protože objet ho celé zabere ani ne hodinku, prohlédl si našeho potomka každý známý i neznámý. Deset let jsme spolu a konečně se dočkali, nefalšované miminko!
Když za několik hodin byla na řadě s okružní jízdou má matka, jen s nechutí zjišťovala, že kamkoliv se přišla s vnučkou pochlubit, byla už druhá. Jen stěží skrývala rozladění, což chápu, ale těžko s tím něco dělat. Mám zakázat tchýni výlety po městě?
Má matka je skvělá žena, ale momentálně prochází problematickým věkem a je značně náladová. Zhrzeně zkonstatovala, že tchýnin exhibicionismus je trapný a ona nemá předvádění se s kočárem zapotřebí a vyrazila k domovu.
Člověk to sleduje s odstupem a pomalu zapomene, že se jedná o jeho dítě, o jeho holčičku a ne o novorozence babiček!
Nic až tak nezvyklého, není-liž pravda? Ovšem - má předrahá maminka, věštkyně, kartářka, bylinkářka a léčitelka, má na mnoho věcí velmi svérázné názory, které si rozhodně nenechává pro sebe. Její dobře míněné rady mnohdy padají ovšem na ne zcela úrodnou půdu.
Při úplně první naší návštěvě "zlepšila" manželce náladu obdivuhodnou smrští rad a myšlenek na "provoz" miminka. Ta měla co dělat, aby se neobrátila na podpatku. Pochopte, maminka je moudrá žena, vážím si jí za to, jak mě vychovala. Občas vás ale i vlastní maminka dožere. Prakticky všechno děláme špatně. Cokoliv zmíníme, okamžitě zneguje. Knihy, které o dětech čteme jsou plné nesmyslů. Doktoři tvrdí spoustu nesmyslů a obecně se traduje také spoustu nesmyslů. My používáme jednorázové plenky - špatně, maminka doporučuje jedině látkové! Manželka chce maximálně dlouho jen kojit a nepřikrmovat - špatně, už teď je vidět, jak by ta chudinka malinká, podvyživená potřebovala pár lžiček příkrmu. A má tak studené ruce, měli bychom jí více přiobléct, jistě jí je zima. A ta čepička, co má na hlavě, je možná módní, ale naprosto příšerná a vůbec jí nesluší. Kde ostatně máme tu od ní? Vyrážka na obličejíku je jistě z řídkého mléka. A tak dále, dvě hodiny, myslí to dobře, ale...
Mohu jí jen velmi opatrně naznačit, že si jejích rad vážíme, ale mohla by malinko brzdit. Proslov zakončí konstatováním, kterak i ona nevěřila radám vlastní mámy a po letech jí musela dát za pravdu!
Když se nedej bože neudržím a jemně vyrukuji s kritikou jejích nekompromisních názorů, má slzy na krajíčků - jsem zlý, nevděčný syn a nemám jí rád! Nejsem. Měli jsme krásné dětství, s otcem nás vychovali v slušné lidi. Rada zkušenějšího je cenná, ale i my máme vlastní hlavy ....
Příště už tam, Roberte, pojedeš s kočárem jen ty, já na to nemám nervy, říká manželka. Statečně vydržela po celou dobu bez větší oponentury, která by byla beztak zcela zbytečná. Navíc pracovala roky ve zdravotnictví a tak některé zaručené babské rady, založené na evidentně mylných faktech, jí hodně bolí...
Ale když sousedé obskakovali kočár, tetelila se má maminka i tak blahem a prý, to je syna dcera. Manželka, stojící nenápadně opodál jen špitla, že je to i její dcera, což bylo vyslyšeno s pokýváním hlavou a nepodstatným ohlédnutím se ve směru zvuku :o)
Maminky a tchýně jsou vděčné téma. Snad nepůsobím po předchozích řádcích jako arogantní a nevděčný syn, to bych nerad, beru to s úsměvem, ačkoliv někdy je to fuška.
