Článek
Absolutistický monarcha maličké země na jihovýchodě Afriky byl k vyhlášení zákona o střapcích umchwasho veden jistě dobrými úmysly. Jeho země totiž zaujímá smutnou nejvyšší příčku světového žebříčku ve výskytu viru HIV.
Před pěti lety, kdy královi rádci s návrhem přišli, dosáhla bilance epidemie AIDS mezi miliónem obyvatel království už padesáti tisíc obětí. Ale i podle letošní statistiky svazijského ministerstva zdravotnictví zůstává 29 procent mládeže ve věku 15 až 19 let HIV pozitivních a mezi každými deseti budoucími matkami jsou stále nejméně čtyři nakažené.
Mswati si zřejmě řekl, že bude dobré spojit osvětu s tradicí. Vysvětlil národu, že nositelům viru HIV hrozí nevyléčitelná smrtelná nemoc AIDS. A protože virus se přenáší hlavně při pohlavním styku, je třeba, aby se především mladí vrátili k pohlavní abstinenci.
Návrat tradičních sukniček
V symbolice místních kultur nosila mladá děvčata, jež ještě nedospěla do věku, kdy by mohla být provdána, barevnou bederní roušku. Dívky pod osmnáct let měly tento jediný kus oděvu -umchwasho - v modré a žluté barvě, zatímco černočervený oblékaly ty, které i po svých osmnáctinách zůstávaly pannami.
Král rozhodl, že se mají mladé Svazijky k těmto barvám vrátit, ovšem místo bederních roušek měly nosit vlněné střapce v příslušných barvách na krku či kolem pasu. Zdaleka viditelné označení věku a neposkvrněnosti však bylo jen jednou částí zákona, druhou a podstatnou byl zákaz veškerých tělesných kontaktů dívek mladších osmnácti let s cizími muži. "Raději si s muži mimo rodinu ani nepodávejte ruce," znělo královské doporučení.
S povinností veřejně prokazovat, jak se stavějí k sexu, ovšem dostaly mladé Svazijky do rukou také velkou pravomoc - označit muže, který jim činil nemravné návrhy. Před dům dotyčného svůdce měly odhodit své barevné pásy cudnosti. Za takové porušení zákona, ale i za nenošení umchwashy, byla stanovena sankce: provinilý muž, případně rodiče neposlušné dívky, museli odvést králi jako pokutu jednu krávu.
Král si dal pokutu
Proti zákonu se hned na jaře roku 2001, kdy vstoupil v platnost, zvedly kritické hlasy. První ho totiž porušil sám panovník. Během umhlangy, srpnové slavnosti rákosu na počest královny matky, si tehdy dvaatřicetiletý Mswati III. vybral svou další, už devátou ženu. Na tom by nebylo nic neobvyklého, taková je svazijská tradice. Mswatiho otec Sobhuza II. měl v roce 1982, když umíral, více než sedmdesát manželek.
Jenže králově nevěstě Montsetselelo Magongové ještě nebylo sedmnáct let, takže podle královského zákona byla pro muže nedotknutelná. Volba pobouřila vrstevnice královy vyvolené v jejím domovském okrese. Když to neudělala Montsetselelo sama, plně v duchu zákona naházely své modrožluté střapce před dům svůdce, tedy přes zeď tamního králova sídla. Mswati III. ovšem obratem ukázal, že je demokrat a sám si uložil pokutu ve výši jednoho vola.
Princezna ctí tradice i v Londýně
Na "nezkaženém" venkově oblékaly barevné pásy cudnosti dívky poslušně hned ráno a sundávaly je až před spaním, ve "zkažených" městech je nosily jen do školy a poté hned demonstrativně odkládaly.
Nespokojenost městských děvčat dostala těžkou ránu v prosinci prvního roku platnosti zákona, kdy se na vánoční prázdniny domů z londýnské střední školy vrátila králova nejstarší dcera. Jako dívka vychovávaná v moderní cizině byla od povinnosti nosit umchwasho osvobozena a kritici zákona si od královské dcery slibovali, že bude nepopulární nařízení ignorovat i doma. Jenže z letadla vystoupila čtrnáctiletá Sikhanyiso sice v moderním evropském oblečení, ale s krkem ovázaným modrým a žlutým šátkem s třásněmi.
"Ve škole je nosit nesmím, protože bych přitahovala pozornost a rozptylovala spolužáky," vysvětlovala Sikhanyiso. "Nosím je ale vždy, když se vrátím ze školy a o víkendech. Jsem hrdá na naše tradice a chci vzkázat všem našim děvčatům, aby byla také taková a vlněné střapce nosila," horlila loajálně. V den odvolání zákona vzplála za zdmi paláce královny matky hranička už zbytečných pásů cudnosti. Na nádvoří se zatím "osvobozené" dívky chystaly tančit svůj vítězný tanec.
Konečně sex!
"Jsme rády, že nám král Mswati III. dovolil sundat si to," svěřila se osmnáctiletá Nombulelo Dlaminiová, zatímco se převlékala do skrovného úboru tanečnice. "Bylo to stejně k ničemu, protože některé kamarádky otěhotněly, i když to měly na sobě," dodala prostoduše dívka. Ona sama prý střapce nosila, ale před muži se je snažila schovávat, protože "spousta kluků si z nás dělala legraci, kdykoliv na nás střapce uviděli".
"Já jsem se s tím cítila bezpečná," oponovala své kamarádce šestnáctiletá Bongiwe Nkampulová. "Bylo to dobré. Muži se báli nás osahávat a něco s námi mít." Pak Nombulelo i Bongiwe vběhly na nádvoří mezi další tanečnice. Nad nádvořím se nesl jejich veselý zpěv, kterým se panovníkově matce Ntombi Thwalové svěřovaly: "Už nás pásy cudnosti tolik tížily, už se můžeme konečně milovat!"
Král, který jako muž na slavnost nesměl, se ale o podívanou na polonahé tanečnice nemusí bát. Už brzy bude ve Svazijsku slavnost rákosu a před panovníkovýma očima budou defilovat v tradičním oblečení z korálků a sukniček dívek přímo tisíce. Jedna z nich dostane šanci stát se Mswatiho další nevěstou.
