Styly chování, kterými druhé odrazujeme

Každý člověk má svou vlastní emocionální a fyzickou zátěž, kterou si s sebou v životě do nových vztahů nese. Čím později se různí „kostlivci“ dostanou na povrch, o to větší problémy lze ve vztahu očekávat při jejich řešení.

„Většina lidí mi říká, že jejich vztahy končí kvůli vznikající nekompatibilitě s protějškem, kvůli porušení slibů nebo třeba nevěře. Za roky své práce jsem ale zjistila, že často existují základní osobnostní charakteristiky a styly chování, které protějšek pravděpodobně odstrkují. A pokud si s sebou lidé nesou tyto projevy do každého nového vztahu, mohou očekávat podobné konce,“ uvádí pro server Psychology Today psycholožka Randi Guntherová.

Pro příklad uvádí deset nejčastějších, se kterými se v rámci své praxe setkává, a které podle ní ve vztazích po čase způsobují největší „emoční alergie“.

Neustálé projevy rozhořčení či pobouření jsou ostatními buď tolerovány, nebo s nimi souhlasí a šíří je dál. Nejčastěji jde podle odbornice o zástěrku pro bezmoc – čím více jsou vyjadřovány, o to víc toxicity přinášejí do vztahu. Tento styl chování je málokdy nakloněn nápravě, navíc přenáší bezmoc i na druhého partnera.

Tuto vlastnost odbornice ráda přirovnává k postavě Bílého králíka z filmu Alenka v říši divů. Právě králík, kterého Alenka potkává, v jedné scéně hartusí, že jde pozdě, a nevšímá si věcí kolem.

Lidé, kteří žijí v podobném stavu naléhavosti, neumějí odpočívat, uvolnit se, neustále předvídají nějaké krize a jsou neustále připraveni na boj. Zaměřují se na to, co bude, než na současný okamžik – což vztahu a jeho udržení neprospívá.

Je snadné vás naštvat? Rozčiluje vás většina lidí nebo situací? Reagujete zbrkle, když něco nejde podle vašich představ? Okřikují vás často druzí, abyste se uklidnili? „Pokud ano, pak se není čemu divit, že vás mnozí lidé opouštějí. Nikdo nechce být dlouhodobě ve společnosti člověka, který je k mnoha věcem netolerantní. Ubírá tak radost ze všeho dobrého,“ vysvětluje Guntherová.

Znali jste nebo znáte ve svém okolí někoho, kdo má potřebu neustále vše opakovat a prožívat či procházet každý detail věcí znovu a znovu? Takoví lidé jsou posedlí touhou dostat se k podstatě věcí i za cenu toho, že se neustále opakují. Jsou navíc natolik zaujati hledáním, že nemají čas pustit k sobě nové informace, které by mohly tento cyklus zastavit.

Je rovněž těžké být s někým, kdo vidí svět pouze ze svého pohledu, mluví jen o sobě, neptá se druhých na věci, které se jich týkají. Nezajímají ho věci, které říkají jiní a v každé interakci si „uzme“ svůj podíl. Pokud je taková osoba charismatická a fascinující, pak to může stát za snahu vedle ní chvíli setrvávat, ale soutěžení s ní není dobrá volba.

Neexistuje žádný úspěšný způsob, jak jednat s osobou, která vás neustále nechává někde a na něco čekat. Obvykle se i ona cítí hrozně, takže je o to horší se na ni zlobit, ale i tak vás to dříve či později přivede k šílenství.

Nejčastějším důvodem takového chování je podle odbornice setrvačnost. Tito lidé se nemohu snadno vzdát toho, co zrovna dělají, a neplánují si dostatek času na přechod z jedné situace do druhé.

Samozřejmě ale za takovým chováním mohou stát i další, často psychologické důvody, jak popisuje hned několik odborníků v rozhovoru pro Global News.

Dlouhodobé nedodržování dohod je velmi výrazný způsob, jak od sebe druhé odstrčit. Důvěra je totiž základním pilířem vztahu. Chcete-li si ji udržet, nelze slibovat a pak dokola porušovat dohodnuté věci. Občasné porušení slibu se dá ještě tolerovat, pravidelnost, nebo dokonce záměrnost už nikoli.

Existuje nemalá skupina lidí, kteří mají často pocit, že je někdo zneužívá nebo využívá a nedají nikomu „nic zadarmo“. Mohou se projevovat tím, že nedávají spropitné, v mnoha situacích se snaží tlakem vyjednávat o co nejlepší pozici pro sebe samé. Snáze berou, než dávají, naopak rychle obviňují ostatní, že je využívají. Takové vlastnosti nejsou dobrým základem pro vztah.

Občasné „kousavé“ škádlení mezi partnery není na škodu, pokud to ovšem oběma vyhovuje. Jakmile se ale do vztahu vloudí čistý sarkasmus, který s sebou nese určitou dávku opovržení či výsměchu, je to špatně. Takoví lidé bývají často nejistí a mohou své chování postupem času přenášet i na ostatní. Sarkasmus je tak podle odborníků zabijákem mnohých vztahů.

„Každý člověk si v životě projde chvílemi, kdy je skutečnou obětí nebo musí podstoupit těžké trauma či ztrátu. Většina ale dělá vše pro to, aby se od pomyslného dna odrazila k lepšímu životu. Jsou však i tací, kteří se vyžívají v roli oběti. Podle jejich pohledu na věc jim neustále někdo ubližuje. Život a všichni okolo k nim nejsou fér, nikdo nedokáže pochopit hloubku jejich neštěstí. Vždy se najde někdo, kdo jim bude chtít pomoci, ale marně. Takoví lidé jsou oddáni zcela svému smutku a ve své roli se vyžívají,“ uzavírá Guntherová.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Mediátoři, Psychologické poradny, Koučink