Stojí váš vztah za to? Zkuste si zodpovědět následující otázky

Jaká je kvalita vašich emocí v každodenním životě? Aneb jste šťastní, deprimovaní, prostě v pohodě, nebo úzkostní? Pokud byste tento den měli prožívat pořád dokola, byl by to dost dobrý život?

Pokud s něčím nejste spokojeni, víte, že to můžete bez obav vyjádřit, nebo chodíte kolem partnera po špičkách a ze všech sil se snažíte mluvit s ním tak, abyste ho nenaštvali? Dusíte svoje emoce v sobě a obviňujete se z vašich společných problémů?

Jsou vaše spory prosté emoční a fyzické destruktivity? Dokážete posoudit, kdy už jde v hádce pouze o boj o moc, o to, kdo bude mít poslední slovo, kdo hádku takzvaně „vyhraje”?

Poznáte, kdy už komunikace nikam nesměřuje a umíte v takovém případě přestat? Příležitostné hádky jsou v pořádku a nedá se bez nich obejít. Ale pokud to mezi vámi neustále vybuchuje a jde jen o to, kdo vyhraje, máte velký problém.

Umíte se po hádce vrátit zpátky k jádru problému a racionálně ho řešit? Nejde totiž o to, aby se konflikt jen uhasil. Není dobré pokračovat tím, že spolu nějakou chvíli nemluvíte, a pak se vrátíte do normálu. To je totiž jen zametání problému pod koberec a je pravděpodobné, že se kvůli té samé věci brzy pohádáte znovu.

I objetí, omluva a následné vyhýbání se tématu proto, abychom nerozpoutali další hádku, není zdravé. Pokud oba partneři dokážou mít produktivní konverzaci o tom, jak a kam se posunout dál, je to mnohem lepší.

Umíte se domluvit na tzv. win-win kompromisu? Tedy na kompromisu, na jehož konci jste oba spokojeni? Ustupovat například proto, že se bojíte, že nemůžete vyhrát, je ničivé.

Dobrým řešením je dojít k dohodě, na základě které si obě strany mohou být jisté, že jejich úhel pohledu byl vyslyšen a získaly něco, co pro ně bylo důležité.

Máte dostatek dobrých chvil v porovnání s těmi špatnými? Dokáže to dobré vyvážit do špatné? Samozřejmě ve všech vztazích to jde nějakým způsobem nahoru a dolů, ale jde o to, aby ve vztahu lidé prožívali mnoho docela dobrých dnů, nejen jejich minimum, díky kterým to přežijí.

Daří se vám společně jako páru? Podporujete se? Kryjete si záda? Záleží vám na štěstí vašeho protějšku? Pokud se takto k partnerovi nestavíte a oba fungujete pouze za sebe, přichází vzájemný odpor a osamělost.

Pokud se sami zamyslíte: Cítíte se, že ve vztahu můžete být sami sebou? Máte pocit, že jste milováni a podporováni, a pokud přijde problém, je možné ho vyřešit?

Nakonec, pokud si položíte otázku, jestli se vám vztah líbí a chtěli byste v něm zůstat, co si odpovíte? Jaké věci, které ve vašem vztahu existují, byste změnili?