Článek
V té době se totiž Číňanům jevila žena jako nevyčerpatelná zásobárna jinové esence, tedy určité formy energie. Pohlavní akt posiloval mužovu vitalitu tím, že vstřebával tuto esenci. Jeho sílu nejvíc posílilo, když dosáhla orgasmu, on však neměl ejakulovat. Pokud by ejakuloval v tomto období, přicházel by o svou životní sílu.
Navštěvování prostitutek bylo tehdy považované za právoplatnou mužskou zábavu, která podporovala mužovo zdraví. Prostitutky měly důležité postavení a nehledělo se na ně s opovržením. Naopak, i tyto ženy poskytovaly mužům hojné množství jinové síly. Alespoň podle tehdejších představ a víry. Naproti tomu celibát nebo sexuální abstinence byly pro Číňany nepochopitelné a nepřijatelné.
Pravidla a metodické pokyny pohlavního styku
V praxi platily přesné metodické pokyny, kde má pohlavní styk probíhat, kdy a jakým způsobem. Pravidlem bylo, že císařovna měla zpravidla styk jednou za měsíc, zatímco ženy z nižších tříd mohly souložit častěji. Na masturbaci něžného pohlaví bylo hleděno s tolerancí, neboť ženská zásoba jinové energie byla neomezená. To platilo i o lesbických vztazích v rámci komunity žen.
Způsob pohlavního styku však měl svá přísná pravidla. Ta schvalovala provádění orálního sexu ženám, protože opatřuje muži jinovou energii. Naproti tomu felace, tedy orální sex prováděný ženou muži, nesměla být zakončena ejakulací. Anální sex byl z pohledu esencí a energií v pořádku.
Veškerý tělesný kontakt mezi mužem a ženou musel probíhat na manželském loži, které bylo velké jako malý pokojík. Tímto tělesným kontaktem se nemyslel jen pohlavní styk, ale i líbání a jakýkoliv jiný dotyk. Když později přicestovali do Číny první misionáři, domnívali se, že se Číňané vůbec nelíbají. Naproti tomu když Číňané viděli poprvé na veřejnosti líbat západní ženy své muže, mysleli si, že jde o prostitutky té nejnižší kategorie.
Počty manželek a konkubín
Čím vyšší měl muž postavení ve společnosti, tím větší množství žen mohl vlastnit. Počet manželek a konkubín byl dán jeho bohatstvím a mocí. Jelikož se z dynastie Tchang dochovaly přesné záznamy o pohlavních stycích císařů, ale i o menstruacích a porodech jeho konkubín, víme, jakou měl císař normu: dvě ženy denně. Harémy sloužily k šíření císařských genů.
Záznamy se rovněž zmiňují, že počty partnerek byly přísně určené. Císař například mohl mít jednu císařovnu, tři manželky, devět manželek druhé třídy, dvacet sedm manželek třetí třídy a osmdesát jedna konkubín. Dohromady tedy 121 žen. Zdálo by se tedy, že nemusel vyhledávat další sexuální objekty. Ale znáte muže…
Tento typ patriarchálních svazků jednoho muže s mnoha ženami přestal existovat už ve staré Číně. Přesto i muži v české kotlině jako by občas chtěli zažít krásné chvíle po boku manželky a hejna konkubín. Asi před rokem ke mně přišel klient, který svůj intimní manželský život postupně doplnil o čtyři milenky.
Koncept utajovaného mnohoženství a stres i napětí, které ho doprovází, nejsou dlouhodobě slučitelné se životem.
Časový rozvrh měl dobře sladěný a mobil i maily kvalitně zabezpečené. Manažersky zvládl vše dokonale. S organizací mu pomáhala loajální sekretářka, která znala všechny svátky i narozeniny celé této „rodiny“. Podobně jako její návyky a způsoby chování. Neměnily se ani vánoční dárečky, stejně jako navštěvovaná místa, restaurace a hotely. Praktikoval tyto vztahy několik let. Ke mně přišel s jediným přáním: „Paní docentko, už bych chtěl mít klid. Pomozte mi prosím vás, chci se jich slušně zbavit.“
Z toho samozřejmě plyne poučení. Koncept utajeného mnohoženství budou muži v našich podmínkách stále testovat a zkoušet. Avšak stres a napětí, které ho doprovází, nejsou dlouhodobě slučitelné se životem.
