Článek
My holky nejprve vyrazíme po Manhattanu dolů Pátou avenue, abychom si tu užily nákupů, co nám peněženka dovolí. Pak na rohu s 27 ulicí uvidíme stříbrný nápis: Museum of Sex. Je známé také jako Mosex.
Prosklená rohová výloha nijak zvlášť nepřipoutá naši pozornost. Jsme z našich končin zvyklé na daleko vyzývavější prezentace takovýchto expozic. Přesto tu při otvíračce postávají hloučky japonských turistů, kteří se dychtí něco dozvědět. Když se dveře otevřou, rozprchnou se do tří podlaží, ve kterých jsou stálé expozice. Ty mě překvapily svou edukační kvalitou.
Vše začíná pozvolna. V přízemí visí obrovské fotografie z diskotékových klubů v New Yorku ze 70. let. Můžeme si udělat představu, jak to tam žilo. Na druhou stranu nás, které jsme zvyklé na pražské noční kluby typu Tretter’s nebo Public Interest, to nijak nepřekvapuje. Natož aby nás to pohoršovalo.
Expozice posledních sto let pornografie
Zajímavější mi připadala expozice posledních sto let pornografie. Na fotkách sledujeme roztomilé dámy ve vyzývavých krajkových spoďárech v cudných pozicích a v kouzelných videích můžeme zase uvidět odpolední projížďky dobovým autem s vilným řidičem.
Rozpálení japonští turisté sledují jako přikovaní promítací plátno. Dvě mladé dámy se na něm oddávají necudnému sexu v kožešinách, v krajkách a s perlami na nahém růžovém těle. V rudých ústech má jedna z nich veledlouhou stříbrnou špičku s cigaretou. Vypadá to tak, že tady výstava pro Japonce končí.
Ve vyšších patrech muzea je už skoro nepotkáte. Přicházejí tak o expozici ženského erotického umění. Obrazy, obrázky, sochy i důmyslné mechanické dřevěné hračky, které náš pulz po předcházející expozici spíš snižují, nás ale stále drží v jistém stupni napětí.
Tady si také můžeme prohlédnout fotografie naší krajanky Marie Tomanové. Její snímky nahých ženských těl naaranžovaných v lese v těsném kontaktu s přírodou jsou příjemným relaxačním osvěžením.
Sexuální život zvířat
Ovšem nejzajímavější část nás teprve čeká: sexuální život zvířat. Už při vstupu do místnosti se z reproduktorů ozývají zvuky pářících se opic. A příjemné tóny okolní přírody nás vtáhnou přímo do dění. Ve středu místnosti nás šokují obrovské sochy šimpanzů v pozici tváří v tvář, pand v pozici zezadu a mohutné sousoší jelení trojky. Autorem těchto plastik je norský sochař Rune Olsen.
Na stěnách najdeme dopodrobna popsané typy a způsoby sexuálního chování, které je typické pro různé druhy zvířat. Počínaje autoerotikou, znásilňováním a orálním nebo skupinovým sexem, konče záležitostmi, jako je třeba sexuální kanibalismus. Díky videosekvencím se na chvíli staneme pozorovateli zvířat v buši, v deštném pralese nebo dokonce pod vodou.
Škoda že tu můj syn nemůže být se mnou. Expozice by jistě doplnila jeho středoškolské znalosti a určitě by ho motivovala ke studiu zoologie. Nicméně jsme v USA a sem, do muzea, může až od 18 let.
Věděli jste, že šimpanzi bonobo jsou úžasně promiskuitní a dokážou věnovat sexu velkou část svého volného času? Představte si, že i z jejich neverbální komunikace můžeme poznat gesta, kterými žádají o sex nebo si ho vynucují. Tady je označují jako Bla, Ble, Bld nebo i Blb. Uvědomíte si tu, že se s těmito gesty setkáváme také v sexuálním životě člověka, stejně jako s blby.
Náhodné není ani to, jak se podobá sex zvířat sexu lidí. To pochopíte, když projdete celou expozicí. Pak otevřete dveře a jste opět na Páté avenue. Vracíte se zpátky do džungle plné vyšších primátů, kteří se navenek snaží více či méně úspěšně maskovat své sexuální chování. Tak jak jim to diktuje lidská společnost.
