Článek
Teď hledají nového partnera a jejich biologické hodiny tikají čím dál hlasitěji. Uvědomují si, že mají posledních několik let na to, aby se staly maminkami. Proto mají sklon prodávat se pod cenou. Strach, že partnera nenajdou včas nebo že je nebude chtít, vede k jejich rezignaci na nároky, které normálně hrály v jejich životě velkou roli.
Osobnost partnera, jeho vzdělání a zázemí, to všechno jde trochu stranou. Soustřeďují se na jedinou otázku: „Bude se mnou chtít mít dítě?“ Brouzdají po seznamkách, prodírají se záplavou nabídek na nezávazný sex a na každou schůzku jdou s novou nadějí i s novou obavou – bude to tentokrát ten pravý?
Říkáte si, že jim to patří? Nevážily si vztahu, který měly? Vybíraly, až přebraly? Vězely roky v neperspektivní situaci? Budovaly si kariéru? Ano, možná. No a co?
Důvody, kvůli kterým se snaží otěhotnět, jsou jednoduché a pochopitelné.
Patří mezi ně potřeba o někoho se starat a předat dál své geny. Mít rodinu, dát někomu ze sebe to nejlepší a díky rodičovské roli zas o kousek dozrát. Možná že bychom to všechno dohromady mohli nazvat mateřským pudem.
Ženy pod tlakem mají sklon prodávat se pod cenou. Často rezignují na nároky, které v jejich životě dosud hrály velkou roli.
Žena se v podobné situaci často rozhodne pro nějaké radikálnější řešení. Vyspí se s náhodným mužem, o němž nic neví. Naváže vztah, ve kterém jí není dobře. Požádá někoho o darování spermie. Vyrazí do centra asistované reprodukce s kamarádem, který zahraje neplodného fiktivního partnera, aby tam získala dárcovskou spermii. Často volí zbrklá nebo i nebezpečná řešení. To proto, že se ocitla pod tlakem.
Lidé, kteří žádají o umělé oplodnění spermií od anonymního dárce, už dnes naštěstí nemusí být manželé. Musí však o něj požádat celý pár: muž a žena. S ohledem na to, co jsem tu napsala, si říkám, jestli už nenastal čas, abychom uvolnili uvedená pravidla a umožnili tento druh oplodnění i ženám bez partnera.
Jen jeden rodič
Tradiční rodina, alespoň tak, jak ji chápeme v našich kulturních podmínkách, se už dávno stala pouze jednou z variant systému, v němž žijí děti. Přibývá rodin s jedním rodičem.
Přibývá také rodin, které založili rozvedení partneři. Děti mají dokonce i homosexuální partneři. Na druhou stranu stoupá rovněž počet dvojic, jež se dobrovolně rozhodnou, že se nestanou rodiči.
Proč bychom tedy nemohli pomoci ženám, které po dítěti skutečně touží, aby se k němu dostaly legální a bezpečnou cestou? Proč by i bez partnerského vztahu neměly mít šanci na umělé oplodnění dárcovským spermatem, které je zdravotně bezpečné? Určitě nebudou chtít zůstat samy.
Navíc situace, kdy můžou hledat budoucího celoživotního partnera v klidu a bez stresu, jim nabízí větší šanci najít i kvalitnějšího partnera. Většina z nich jistě svému dítěti nějakého tátu přivede.
