Článek
Vycházel ze známého historického faktu. V roce 1977 zažil letní New York dlouhou noc bez proudu. Za devět měsíců se pak zázračně zvýšila porodnost. A noví zákazníci mohli posléze roztáčet kola hospodářské prosperity.
Lákavou představu o tom, jak se lidé bez elektrického proudu houfně uchylují na lože a věnují se rozmnožování, vyvrátil později střízlivý demografický rozbor. Kdyby počet pohlavních styků ovlivňovaly elektrárny, nastala by mnohem průkaznější situace už v roce 1965.
Devátého listopadu 1965, krátce po sedmnácté hodině, vypadl proud na celém severovýchodě USA. V blízkosti niagarské elektrárny došlo ke zkratu. To vyvolalo dominový efekt, který ochromil všechny sousední elektrárny. Třicet miliónů Američanů, zhýčkaných nejrůznějšími vymoženostmi na elektřinu, zůstalo celých 13 hodin bez proudu.
Porodnost a nižší dodávky plynu
S největší pravděpodobností se však věnovali něčemu jinému než sexu. O devět měsíců později, v srpnu roku 1966, sice počty narozených dětí mírně překračovaly červnová a zářijová čísla porodnosti. Ale tak tomu bývá každý rok, aniž dojde k jakémukoli výpadku elektrické energie.
Také naši novináři často pátrají po příčinách náhlých výkyvů v počtu narozených dětí a zkoumají různé společenské vlivy, které mohly zvýšit sexuální aktivitu.
Dokonce se objevily spekulace o příznivém vlivu poklesu dodávek ruského plynu na porodnost. Lidé si prý mohli říci: „Když nám zavírají plynové kohoutky, zalezeme do postele.“
Antikoncepce narušuje většinu teorií
Všechny takové úvahy neberou v potaz skutečnost, že téměř 900 000 českých žen užívá antikoncepci. I kdyby se tedy celý národ začal na truc Gazpromu intenzivně věnovat sexu, nelze předpokládat, že by u zmíněných žen došlo k jakési těhotenské tsunami, kterou by za devět měsíců následovala stejně dramatická vlna porodů. Naprostá většina moderních forem antikoncepce je vysoce spolehlivá.
Někdo může namítnout: „No, a co ty ženy, které antikoncepci neberou?“ Kdyby panovala skutečně přímá úměra mezi plodností a četností pohlavního styku, pak by se více než polovina prvních dětí rodila ženám v dubnu a v květnu. Téměř 70 procent prvních pohlavních styků totiž mládež absolvuje o prázdninách.
A nejen v posledních letech. Svědčí o tom ostatně i stará lidová pranostika: „Po červnu je červenec, kdekdo přijde o věnec.“ Dívky už dnes při tom přicházení o věnec naštěstí tak často neotěhotní.
Z hlediska rozmnožování se proto nemusíme obávat přerušené dodávky plynu, ale spíš přerušované soulože, zvlášť pokud je jediným způsobem, kterým se partneři snaží předejít početí. Je totiž prokazatelně vysoce nespolehlivou antikoncepční metodou.
