Článek
Když přišla k sobě, přiznala se sestře, že podobné orgasmy prožívá zhruba každé dva týdny. Nedobrovolně, často v naprosto nevhodných situacích a bez toho, že by na ně měla nějaký vliv.
Sestra ji přesvědčila, aby šla k doktorům. Ti ženu vyšetřili a konstatovali, že nejde o syndrom neustálého sexuálního vzrušení (PSAS), ale o výduť na jedné z tepen v mozku. Chvílemi tlačila na centra související s prožíváním orgasmů. Měla prý štěstí, že přišla včas. Brzy by u ní zřejmě došlo k prasknutí výdutě a ke krvácení do mozku.
PSAS není deviantní úchylka
Uvedený případ je ojedinělý. Na rozdíl od zmíněného syndromu. Ten bývá o něco častějším jevem. Podle některých výzkumů může postihovat až jedno procento žen. Ověřuje se to ovšem obtížné, protože spousta postižených dam své problémy skrývá. Nejde však o žádnou deviantní úchylku, jde o sexuální a nervovou poruchu.
PSAS někdy doprovází orgasmy, jindy ne. V tom prvním případě jich postižené ženy mohou mít až několik desítek denně. Příčinou vzrušení a případných vyvrcholení není sexuální touha nebo myšlenky na sex. Vyvolávají je nejrůznější, občas až nelogické podněty. Někdy žena dokonce neví, co spouští reakce, které nedokáže ovládat. V každém případě jí komplikují a ztrpčují život. V práci i v soukromí.
PSAS není totiž ničím ideálním, jak by mohlo připadat některým mužům. Postižené ženy nejsou žádné nadržené samice. Naopak, kvůli poruše těžce trpí. Své pocity a neovladatelné reakce vnímají jako nepříjemné, znepokojující a často i trapné. Mít orgastické stahy a slastně sténat například za jízdy v autobuse nebo v kanceláři mezi kolegyněmi, to musí být traumatizující. A navzdory barvitým představám řady pánů to nemají lehké ani ve vztahu s partnerem. Velmi často je opustí. Není divu, že u některých pacientek vede jejich stav až k depresím a k myšlenkám na sebevraždu.
Problém velmi intimní povahy
Stav setrvalého sexuálního vzrušení popsala ve své práci z roku 2001 Sandra Leiblumová, profesorka gynekologie z amerického Centra pro zdravý sex a vztahy v New Jersey. Upozornila, že se často objevuje u žen středního a staršího věku.
To mohu potvrdit. Více než polovina pacientek, které přicházejí s tímto problémem do Sexuologického ústavu v Praze, tvoří ženy po přechodu. Některé z nich se stydí mluvit o svém problému i s lékařem.
Nepochybně jde o problém velmi intimní povahy. Některé případy tohoto typu jsou opravdu kuriózní. Třeba případ pacientky, která pociťuje sexuální vzrušení, někdy až vyvrcholení, když ji češe kadeřnice. Jiné dámě ztrpčuje nepříjemný syndrom jinak příjemnou jízdu na kole. Řada klientek si zase opakovaně stěžovala na to, jak pro ně bývá hrozné, když při nechtěných orgasmech za jízdy v MHD nebo při řízení automobilu začnou vyluzovat nezvladatelné vzdechy a další zvuky. Někdy je totiž nedokážou zcela potlačit, protože jde o silnou reflexívní reakci.
Stavy setrvalého sexuálního vzrušení nemají úplně jasný a jednoznačně prozkoumaný původ. Rozhodně nesouvisejí s předchozími sexuálními zkušenostmi pacientek. Vyskytují se často u žen, jejichž sexuální vzrušivost byla do té doby spíš slabší a sexuální promiskuita nevelká.
Ojediněle pozorovali sexuologové tento stav u žen s gynekologickými onemocněními a po gynekologických operacích. Vzácně také u těhotných. V naprosté většině případů jde o náhle vzniklý problém, u kterého se nedaří stanovit nějakou jasnou příčinu.
Složitá léčba
Proto léčení těchto rušivých sexuálních pocitů nemusí být jednoduché. Kupodivu nepomáhá pravidelnější sexuální život, ať tím myslíme partnerský sex, nebo častější masturbaci. Ženy, které při setrvalém sexuálním vzrušení dospívají k orgasmu, pociťují takové vyvrcholení jako nepříjemný zážitek, jež jim nepřináší uvolnění.
Jistou úlevu lze očekávat od kuchyňských rad typu chladných sedacích koupelí a rostlinných přípravků, které zklidňují a tlumí sexuální reakce (kozlík lékařský, třezalka). Co je ale dobrou zprávou, většinu těchto případů pozitivně ovlivňují psychofarmaka.
PSAS
Při syndromu neustálého sexuálního vzrušení může ženy přepadnout orgasmus například za jízdy v autobuse nebo v kanceláři mezi kolegyněmi. Nedokážou ho ovládnout, stejně jako své reakce. To je pro ně traumatizující.
Proto mohu postiženým ženám doporučit, aby se nenechaly zahnat studem do samoty a bezvýchodné situace. Nejefektivnějším receptem na tuto poruchu, která jim může hodně zkomplikovat život, je návštěva sexuologa.
