Článek
Podívejme se na situaci méně emotivně a trochu s nadhledem. Celá ta záležitost se týká asi 2 % populace. Byl prostor, který dostala v médiích, adekvátní velikosti a závažnosti tohoto problému ve srovnání s jinými, jež je třeba řešit? Třeba s nelegální migrací a bojem proti terorismu? S nimi si politici nevědí moc rady.
Zato změny v postavení sexuálních menšin uskutečňují tempem přímo nebývalým. Ale opravdu je tak naléhavě potřebujeme? Zvlášť ve chvíli, kdy většina současných párů manželství téměř ignoruje a víc než 50 % dětí se rodí mimo něj?
Homosexuální orientace není překážkou ve vztahu k pěstounské péči.
Homosexuální páry se nepochybně mohou skládat z lidí kultivovaných a sociálně velmi dobře adaptovaných. O právu homosexuálně orientovaných mužů i žen na výchovu jejich dětí se už dnes nevedou téměř žádné diskuse. Homosexuální orientace také není překážkou ve vztahu k pěstounské péči. O tom, že by měl existovat speciální zákon, který umožní zmíněným párům adopci opuštěného dítěte, se dá oprávněně pochybovat.
Pokud ho opravdu chtějí vychovávat, úplně jim k tomu stačí nějaká forma pěstounské péče. A nemusí kvůli tomu zatěžovat naše občanské právo specifickým zákonem pro dvouprocentní sexuální menšinu. Registrované partnerství osob stejného pohlaví je instituce stará pár let. Proto nemá smysl spěchat. Reálný život nám sám mnohé ukáže.
Většinu gayů nezajímá stálý partnerský vztah
Pokud jde o gaye, nezanedbatelnou část z nich nezajímá stálý partnerský vztah. Mají svůj životní styl. Jeho podstatnou součástí je jistá sexuální volnost a s ní spojená promiskuita. Když jsem podporoval registrované partnerství, jeden homosexuální vzdělanec označil mou snahu za nevhodné uplatňování heterosexuálního pohledu na homosexualitu. Něco na tom nepochybně bylo.
Představa paní poslankyně Nytrové o tom, že homosexuálové jsou potenciálně pedofilní a zatížení sociálními defekty, je k homosexuální menšině jako celku nespravedlivá. Nálepku bojovníků za práva sexuálních menšin si ale opakovaně přisvojují také různá sdružení pedofilní povahy. Mnozí z těch bojovníků mají pocit, že budoucnost patří jejich představám, jež popírají přirozené rozdíly mezi mužem a ženou. Sexuální orientaci považují za nevýznamnou.
Doporučoval bych jim víc trpělivosti. Podobné dekadentní prvky se v lidské společnosti neprosazují revolučním převratem. Tady má spíše slovo evoluce. Ta však sotva bude podporovat samoúčelné sociální experimenty.
