Článek
O rovnosti pohlaví nemůže být tedy ani řeč. Proto se feministky otázkám mateřství příliš nevěnují. A neustále opakují mantru o tom, jak musíme zvýšit angažovanost otců v péči o kojence a batolata. Jenže to, co v této oblasti svedou muži, dokáže každá průměrná žena stokrát lépe a efektivněji.
A pokud jde o rovnocennost rolí při rození dětí, nelze toho od mužů mnoho očekávat. Ani ty nejmodernější výdobytky reprodukčních technologií jim neumožňují otěhotnět, porodit dítě a kojit je.
Soudobá společnost si nedovede vážit role žen a jejich nezastupitelného významu pro přežití lidstva na planetě. Klesající porodnost je toho jedním z důkazů. Industriální společnosti nedokážou vytvořit potencionálním matkám příznivé podmínky pro to, aby je motivovaly k vícečetným rodinám.
V minulosti dosáhly některé ženy pozoruhodných výkonů v počtu dětí přivedených na svět. Třeba rakousko-uherská císařovna a česká královna Marie Terezie porodila během své vlády šestnáct dětí. Nedávno ji trumfnula Daniela Ščuková z Bohumína na Karvinsku, ta jich zvládla celkem sedmnáct. Světovou rekordmankou je prý Valentina Vasiljevová z ruského města Šuja. Porodila svému muži Fjodorovi v rozmezí let 1725–1765 celkem 69 dětí.
Vzdělaným ženám se do více dětí příliš nechce
Obecně ovšem platí, že každý vícečetný porod představuje vyšší riziko pro děti i pro jejich matku. Při naší soudobé nízké porodnosti se občas vyskytnou porody dvojčat, trojčat nebo i čtyřčat. Víc než čtyři děti najednou přicházejí na svět zcela výjimečně.
Když reprodukční medicína přišla s technikou mimoděložního oplodnění, bývalo zvykem vkládat do dělohy víc oplodněných vajíček s tím, že se nějaké uchytí. Výsledkem pak bývala vícečetná těhotenství, což přinášelo zmíněná rizika. Dnes už je technologie umělého oplodnění vyspělejší a těmto graviditám dovede předejít.
Naše postmoderní společnost se nemůže chlubit rekordními výkony ze strany matek hrdinek. Průměrná porodnost je na evropském kontinentě už po několik generací nižší než dvě. V členských zemích EU kolísá toto číslo mezi 1,2 a 1,8. Vzdělaným ženám se příliš nechce do rizik a do návalu povinností, které přináší těhotenství, porod i péče o děti. Jejich výchova představuje totiž velkou rodičovskou, ale i finanční investici, se kterou jim stát moc nepomůže.
Různé dobře míněné ekonomické a sociální úplatky, které se snaží aspoň trochu povzbudit upadající porodnost, jsou bohužel hodně nespolehlivé a mívají obvykle krátkodobý efekt. I to byl možná důvod, proč někteří politici viděli řešení v přílivu migrantů s početnými rodinami. Současná situace jim však ukazuje spíš to, že ani tento krok nebude očekávaným řešením
