Hlavní obsah

Sexuolog Jaroslav Zvěřina: O dobře fungujícím sexu toho víme málo

Právo, Jaroslav Zvěřina

Různé průzkumy sexuality se zabývají spíš extrémy než běžným intimním životem. Proto při sledování odborných i populárních médií snadno propadneme dojmu, že sexualita je plná nástrah, problémů a náročných adaptací.

Foto: Profimedia.cz

Někdy je změna způsobu milování nutná.

Článek

Za sexuologickou obec musím sebekriticky uznat, že o sexuálním životě dobře fungujících vztahů nemáme mnoho hodnotných informací. Jisté je, že harmonický partnerský sex nebývá zdrojem těch nejintenzivnějších sexuálních emocí. Dvojice, které se z nějakého důvodu rozcházejí, si to někdy vyčítají a hádají se kvůli tomu.

Muži i ženy, kteří se zamilují do někoho jiného, dovedou dlouze vyprávět, jak si zevšedněli. Jejich protějšek odmítal změny v sexu, nechtěl si hrát s erotickými pomůckami atd. Co také může lépe zakrýt skutečné příčiny nevěry než nekonečné debaty o tom, jak je třeba změnit koitální polohy a nekoitální stimulace, abychom si užívali sex zase jako milenci.

Ve fungujícím vztahu dokážou partneři změnit své sexuálního chování i poměrně radikálně.

Pravda, někdy je změna způsobu milování nutná. Kdysi jsme vybírali vhodné pacienty pro léčbu poruchy erekce pomocí chirurgického zákroku. Lékaři při něm vpravili do penisu penilní endoprotézu, která zaručovala ztopoření. Pro dvojice ve středním a starším věku nebývá snadné se přizpůsobit tomu, že muž trpí těžkou poruchou erekce.

Vybrali jsme tehdy několik desítek párů. Žily spolu ve spokojeném vztahu desítky let. Příprava na chirurgický výkon trvala několik měsíců. Během nich ztratili partneři i partnerky o tuto radikální terapii zájem. Když jsme se zajímali o to, proč už ji nechtějí, zjistili jsme, že se adaptovali na nekoitální sex. Ke vzájemné spokojenosti. Uvádím to jako důkaz, že ve fungujícím vztahu dokážou partneři změnit své sexuálního chování i takhle poměrně radikálně.

Problémy u neobvyklých hrátek

Častým předmětem sporů a debat může být také situace, kdy se jeden z partnerů snaží prosadit do společných erotických hrátek něco neobvyklého nebo deviantního. Často vidíme tyto problémy například ve vztahu k sadomasochistickým praktikám.

Někdy se snaží partner svému protějšku vyhovět. Pokud si k nim ale nedokážou vytvořit pozitivní vztah oba, začne se po nějaké době jeden z dvojice cítit téměř tak, jako kdyby ho protějšek pohlavně zneužíval. To byl případ přítelkyně sadomasochistického fetišisty. Všechny ty obojky, řemínky a důtky při sexu jí začaly připadat po půl roce pasivní spolupráce jako trapné a pak i směšné. Skončilo to rozchodem.

Podobně dopadl muž, který po několika letech manželství zjistil, že jeho manželka nevyhledává skupinový sex proto, aby si vzájemně zpestřili partnerský vztah, nýbrž hlavně proto, aby uspokojovala své lesbické potřeby.

Naprostá většina párů, které spolu žijí v harmonických vztazích desítky roků, však nehledá výrazné sexuální inovace a deviantní praktiky. Spokojí se s pravidelným a uspokojivým milováním, které je stabilním výrazem vzájemné lásky i důvěry.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám