Článek
Římský básník Ovidius věnoval lásce své legendární dílo Umění milovat, král Šalamoun zase neméně slavnou Píseň písní.
Díla, která vděčí za svou existenci milostným vášním, najdeme už v těch nejstarších kulturách. Láska, zejména pak romantická zamilovanost, to je fenomén.
| „Láska přichází po špičkách, ale při odchodu tříská dveřmi.“ |
|---|
| „Že jsi ji miloval, bylo přirozené. Že jsi jí slíbil manželství, byla hloupost. Ale že jsi dodržel slovo, to bylo šílenství.“ |
| „Víte, co je to tragédie? Když se dívka vdá z lásky a po svatbě zjistí, že muž nemá žádné peníze.“ |
Člověk, do kterého se zamilujeme, není jen tak obyčejná bytost. Díky emocím získá vznešené, poetické a někdy až nerealistické vlastnosti. Taková silná citová bouře se snadno může stát zdrojem představ a stavů duše, které jako by přesahovaly běžnou zkušenost našich smyslů i rozumu.
Lidé si o této smršti milostných vášní můžou dlouze číst v knihách, dívat se na ni ve filmech nebo o ní poslouchat písně. A přesto na ni nebudou nikdy pořádně připravení. Schopnost rozumně myslet jim totiž v těch okamžicích bude nejspíš k ničemu.
Silná citová hnutí, která člověka ovládnou, ho často provokují k představám a činům veskrze nerozumným. Ostatně matka příroda si nemůže dovolit ten luxus, aby nechala jen na pošetilém rozumu lidí, jestli si najdou partnera do páru nebo se na to vykašlou.
Lidské přežití
Původním posláním této erotické fascinace je totiž samotné přežití lidského druhu na planetě Zemi. A pokud jde o sex, sotva najdeme něco, co by pro člověka bylo přirozeně zajímavější, přitažlivější a extatičtější než intimní vztah dvou hluboce zamilovaných bytostí.
Někteří maximalisté a maximalistky soudí, že jenom takový sex je tím jediným možným a eticky přípustným sexuálním chováním. Problém ovšem spočívá v tom, že lidé nedokážou být trvale a celoživotně zamilovaní. Nejsou na to vybavení. Dřív nebo později začne kouzlo romantické lásky opadat. Pomalu ustupuje racionálnějšímu chování, kterým se řídí život v páru.
Podle profesora Františka Koukolíka existují tři dimenze lidské lásky:
- 1. Důvěra
- 2. Vášeň
- 3. Oddanost
Vášeň má nesporně největší tendenci vyhasínat. Důvěra a oddanost by však měly udržet pár pohromadě, i když erotické erupce začnou ustupovat nebo vyhasínat. To je přirozený a vlastně nevyhnutelný proces.
Nelze dvakrát vstoupit do jedné řeky
Zamilované lidi nemusíme motivovat k milování pomocí nějakých zvláštních technik. A naopak, stejně tak nebývá snadné, abychom k mileneckému žáru motivovali ty dvojice, jejichž vztah prožil horečku romantické lásky před drahnou spoustou let.
Nelze totiž dvakrát vstoupit do stejné řeky. Proto obvykle selhávají snahy v páru obnovit milenecké citové vazby. Spíš pomáhá to, když ve vztahu panuje klidná přátelská atmosféra. A také vědomí, že každému z dvojice záleží na tom druhém. Proto mu také věnuje svou pozornost.
Mazlení, líbání, objímání a vzájemné doteky, to jsou důležité věci, které ve vztahu vytvářejí atmosféru intimity. Etologové nás učí, že například pro opice bývá důležité čistění srsti. Právě tento rituál navozuje pocit vzájemné blízkosti. Ale neměli bychom zapomínat ani na to, že dobrou náladu a příznivou atmosféru navozují také dárky a pozornosti.
I tady nepochybně funguje princip, který říká, že lépe zabírá neobvyklý, exotický dar, případně méně obvyklé jídlo nebo nápoj. Podnět, který se opakuje, oslabuje totiž svůj účinek. Proto občas potřebujeme změnu. Někdy jí může být pozvání do divadla, na diskotéku nebo na ples, jindy zase romantická večeře anebo výlet.
Zkušenosti psychologů a sexuologů z partnerských poraden ukazují, že právě takové zážitky zlepší většinou atmosféru v páru víc než nejrůznější, často i rafinované, sexuální novinky.
